Neodhánějte divoké včely ze zahrady. Jsou nenahraditelné, včetně nemotorných čmeláků
V přírodě je mnoho druhů včel a jen jedním z nich je včela medonosná, kterou všichni známe. Ty ostatní mají ale také velký význam. Opylují například rostliny, které včela medonosná opylovat neumí. A pokud jim postavíte domeček, vyzobou vám na zahradě škůdce.
Jedním z blízkých příbuzných včel je na první pohled nemotorný čmelák. Čmeláků je více druhů. Někteří jsou velmi vzácní a kriticky ohrožení. Jedním z nich je například čmelák humenní (bombus ruderatus).
Kutilky, hrabalky, zlatěnky
Mezi vzdálenější příbuzné včel patří vosy a mravenci, pak jsou to hrabalky, kutilky nebo zlatěnky. „Všichni tito živočichové patří mezi blanokřídlé,“ dozvěděli jsme se od přírodovědce Petra Bogusche z Univerzity Hradec Králové.
Kde bydlí blanokřídlí v přírodě? Většina včelích druhů hnízdí v zemi nebo v různých dutinách. „Včelka nebo vosička si vyhrabe noru, na jejímž konci vytvoří hnízdní komůrky, do kterých nanosí potravu pro svoje larvičky a naklade tam vajíčka. Další druhy bydlí v dutinách stonků, rákosu, v mrtvém dřevě po larvách brouků, dokonce i v ulitách plžů,“ doplňuje Petr Bogusch.
Včelí domky jsou pro zahrádkáře velkým plusem
Domek pro divoké včely si můžete postavit vlastnoručně. Potřebujete k tomu dřevěný rám. Jeho velikost záleží na velikosti vaší zahrady.
„Já ho má vysoký metr dvacet, široký asi osmdesát centimetrů. Nejdůležitější je to, čím vysteleme vnitřek rámu. Mohou to být navrtané cihly, špalky s vyvrtanými otvory, různé typy stébel a stonků, seno, zkrátka všechno, v čem samotářské včely mohou hnízdit. Je potřeba toho nachystat opravdu hodně, aby byl domeček zaplněný,“ radí přírodovědec.
Čtěte také
V přední i zadní části domku necháme otvory, kudy včely nalétávají dovnitř. Pokud v domku zahnízdí, máme vyhráno. Za odměnu nám opylují stromy a keře na zahradě. Kutilky a hrabalky jsou masožravé, takže nám zase zlikvidují škůdce, jako jsou například mšice nebo mandelinky.
Poslechněte si v Hobby magazínu.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
