Bodnutí od včely nebo vosy může ohrozit na životě. Víte, jak správně vyndat včelí žihadlo?

Mezi hmyz, který do našeho organismu může pustit jed, patří mravenci, komáři, ovádi, vosy, sršni, včely, blechy, štěnice. „Kousnutí štěnice bývá provázeno hematomem, čili to místo není červené a není to pupínek, ale může být vysloveně modré až dočerna, protože jde o neokysličenou rozlitou krev,“ vysvětluje Kateřina Cajthamlová.

Typy reakcí

Každý jed tělu způsobí nějakou reakci. Náchylnější k závažným reakcím jsou malé děti, těhotné ženy a lidé s dýchacími, srdečními nebo imunitními obtížemi. Podle intenzity reakce rozlišujeme:

• Lokální toxická reakce – klasický pupínek, který bolí, svědí, je začervenalý a místo je zduřelé
  
  
• Rozsáhlá alergická reakce – oteče velká část zasaženého místa okolo, třeba i celá končetina. Reakce není závažná, ale obtěžuje
  
  
• Systémová alergická reakce – tělo může zrudnout, osypat se, klesá tlak, dostavují se dýchací obtíže. Může se přidat bolest břicha, zvracení. Těhotná žena může i potratit
  
  
• Anafylaktický šok – dochází ke ztrátě vědomí, zástavě dechu a oběhu. V každém případě je nutné volat záchranku

Otok po bodnutí hmyzem (ilustrační foto)|foto:Shutterstock

Nejvíc jedu má vosa

Nejčastěji se ovšem setkáme s rozzuřenou vosou. „Obecně nejvíc jedu ve svých žihadlech mají vosy. Hmyzí jed patří mezi nejzávažnější alergeny, které způsobují anafylaktickou reakci. Vosy a sršni vás můžou zabít, ale to už musíte naštvat celý roj,“ říká imunoložka Marta Sobotková.

Vosa má žihadlo hladké a může člověka bodnout mnohokrát za sebou. Největší dávka jedu je ale z prvního vpichu. „Včela má žihadlo drsné a bohužel po bodnutí si vytrhne celý trávicí trakt a umírá,“ konstatuje lékařka Cajthamlová. „Na včely si včelaři udělají odolnost – občas se nechají píchnout, a tím se vlastně očkují.“

Pokud se hmyz cítí ohrožený, je jeho účelem dostat do člověka jed. „Ti, co sají krev, mají ve slinách anestetikum a prostředek na zředění krve, takže o tom, že sají, vůbec nevíme. Zjistíme to, až když odletí. Ale předtím si nás ‚ochutnávají‘ pomocí nožiček. Víc jim chutná krev člověka, který nemá dostatek vitamínu B,“ říká Cajthamlová.

Včelařská rada od naší posluchačky: Žihadlo by se mělo vyškrábnout nehtem, když se vytahuje prsty, tak se naopak zbytek jedu ještě stlačí do těla.

Pokud nebudete divoce máchat rukama, včela ani vosa většinou nebodne|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Co dělat při bodnutí

Pokud jsou někde včely nebo vosy, nemáchejte okolo sebe rukama, spíš je nalákejte na nějaké sousto vedle. Když jste alergičtí na bodnutí od konkrétního hmyzu, nemusíte být alergičtí na bodnutí od jiného hmyzu.

„Po bodnutí místo nejprve chlaďte. Chlazení omezuje vstřebávání jedu. Podle babských rad pak můžete přiložit na místo tamponek s octem nebo rozkrojenou cibuli. Lékaři doporučují omýt ránu tuhým alkalickým mýdlem. Rozhodně místo neškrabejte,“ varuje Cajthamlová.

Bodnutí můžete zklidnit také naředěným betadinovým (jodovým) roztokem. „Je to podobné jako mýdlo. Namočte do toho tamponek a štípanec poťupejte. Je to prevence před zhnisáním a trochu zamezuje i svědění,“ radí lékařka. Dále můžete místo mazat propolisem. Pokud otok a svědění neustupuje více dní, zajděte k lékaři. Někdy je potřeba hojení podpořit Dithiadenem, případně krátkodobě i kortikoidy.

Zklidnit otok pomůže cibule|foto:Fotobanka Pixabay

„Pokud dostanete štípanec do úst, do jazyka nebo pod jazyk, záchranku volejte hned. V těchto případech hrozí vážná anafylaktická reakce, protože pod jazykem se jed rozšíří do těla ještě rychleji.“

Jaká je prevence

• Používat repelenty
• Nasadit vitamin B
• Alergici by u sebe měli mít adrenalinové pero a antihistaminickou mast (fenistil)

V čem je zásadní rozdíl, když vás bodne komár u nás a komár v Africe? Existuje na hmyzí bodnutí účinná vakcinace? Škodí nám mouchy? A jak je to s klíšťaty? Poslechněte si rady doktorky Kateřiny Cajthamlové v pořadu Vesele a zdravě.