Neumí šermovat? Naučí se…
To je základní rada jednoho z těch, kteří se historickému a scénickému šermu věnují už desítky let. Pavel Berko je členem (dnes i vedoucím) skupiny historického šermu Hartigo v Ústí n.L. od listopadu 1988.
Rod Hartigů
Rod se dá dohledat až do 16. století, pochází ze Slezska a erbovní listinu jim udělil císař Rudolf II. ve století sedmnáctém. Sňatky a nákupy získali Hartigové majetek i v severních Čechách, členové rodu zastávali i významné státní a politické funkce. Dodnes jeden z pražských paláců nese jméno Hartigovský. V majetku rodu byl bezmála sto let, dnes v něm sídlí rektorát AMU.
Na severu Čech tento rod připomíná svým názvem skupina historického a scénického šermu Hartigo. V rámci dějin podobných skupin má už také úctyhodné stáří – funguje od roku 1982.
Program
Členové skupiny Hartigo předvádějí tzv. scénický šerm – jde vlastně o divadlo, které je bohatě doplněno různými souboji. A jakkoli při nich létají i jiskry při střetu zbraní, všechno je pečlivě nazkoušené, tak, aby nedošlo ke zranění. I když sem tam nějaké to říznutí nebo modřina – to se prý nepočítá.
Výstroj
Zbraně se vyplácí koupit od odborníků, stejně jako brnění nebo plátovou zbroj, ale oblečení už si většinou členové skupiny šijí sami. Dá se říci, že zájem o historické boje a souboje daly ožít i starobylým řemeslům – například platnéřům. Poměrně bohatou nabídku najdou zájemci na internetu.
Rady
Pavel Berko, když se jako šestnáctiletý chtěl přihlásit do skupiny historického šermu, uslyšel: „Přijď, až budeš mít po vojně!“ Vrátil se z ní v říjnu 1988 a v listopadu téhož roku už se stal členem Hartiga. Dnes, pokud to rodiče dovolí – mohou být členy i nezletilí. Stačí mít zájem a nadšení a taky nějakou skupinu v blízkosti, která nového člena přijme. Kondice se u mladých předpokládá, no, a že vlastně ještě šermovat nebo zacházet s nějakou starou zbraní neumí? „Nevadí,“ směje se Pavel Berko, „naučí se – stejně jako plavání.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.