Babiččin šňaps z rakytníku
Také v říjnu nás budou sběratelka receptů a kuchařka Vladimíra Jakouběová z turnovského muzea a redaktor Českého rozhlasu Liberec Jaroslav Hoření provázet recepty našich babiček. Tentokrát pro nás mají šňaps z rakytníku.
Naše babičky z plodů rakytníku připravovaly čaje, medy, džemy a marmelády, mošty, sirupy, šťávy, oleje, dokonce i likéry. Odvary z plodů i listů rakytníku podávaly na zvýšení odolnosti těla i ducha, při nachlazeních, angínách a při chřipce, na posílení jater a slinivky.
V receptářích lidových léčitelů se dočteme, že rakytník hojí žaludeční vředy, pomáhá léčit i různá onemocnění kůže, olej připravený z bobulí tohoto keře hojí popáleniny i omrzliny. Babky kořenářky ho doporučovaly „pro krásu“; odvary z bobulí proti vypadávání vlasů, olej pro krásné nehty a jemnou pleť.
I šňaps z rakytníku měl podle našich babiček blahodárné účinky na zdraví:
- ½ kg plodů rakytníku
- 1 litr kvalitní čisté pálenky
- 10 lžic medu
Plody omyjeme, vložíme do velké nádoby a rozmačkáme. Přidáme med a alkohol a necháme macerovat alespoň po dobu jednoho měsíce, ale můžeme i déle. Občas promícháme. Poté tekutinu nejprve přecedíme přes sítko a následně ještě přes plátno. Můžeme případně dosladit dle chuti medem. Likér nalijeme do lahví, uzavřeme a skladujeme v chladu a temnu.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
