Páteční Noční linka: Jiný kraj, jiný mrav – zvyky, které vás dostaly
Stačil vám týden u moře, víkend na chalupě nebo návštěva příbuzných a měli jste pocit, že jste v jiném světě? Zouvá se, nebo ne? Sprchuje se rychle, nebo „dokud je teplá voda“? Patří toaletní papír do mísy, nebo do koše? Jí se přesně v poledne, nebo až když má někdo hlad? A co hlasitost – šeptá se, nebo se mluví přes půl restaurace? Kolik zvyklostí vás dokáže vytočit během jediné dovolené?
Jiný kraj, jiný mrav“ nemusí znamenat stěhování na druhý konec světa. Bohatě stačí hotel u moře, penzion v horách, návštěva u známých nebo společná dovolená s kamarády. Najednou zjišťujeme, že to, co doma bereme jako samozřejmost, je pro druhé zvláštní, nevhodné – nebo dokonce neslušné. Někdo nechává otevřená okna dokořán, jiný se bojí průvanu. Někde se plýtvá jídlem, jinde se dojí i poslední drobek. Pro jedny je normální přijít pozdě, pro jiné je to urážka. A právě tyhle drobnosti, ne velké konflikty, dokážou pokazit náladu, vztahy i celou dovolenou.
Psychologové dlouhodobě upozorňují, že nejvíc nás nedráždí „velké rozdíly“, ale malé každodenní návyky, které narážejí na naše vnitřní pravidla. Podle výzkumů v oblasti sociální psychologie a cestovního chování (např. European Journal of Social Psychology, Tourism Studies) lidé snášejí kulturní i regionální rozdíly lépe, pokud trvají krátce – ale při delším soužití právě tyto drobnosti vyvolávají největší napětí. Nejde o zlé úmysly, ale o zautomatizované chování: každý máme „normál“ nastavený jinde. A právě schopnost to pojmenovat, zasmát se tomu – nebo si postěžovat – je často jediný ventil.
Na vaše příběhy a názory se v dnešní Noční lince z Prahy už teď těší Honza Macoun.
Volat do studia můžete na telefonní číslo 731 800 900 nebo psát na e-mail linka@rozhlas.cz, případně využijte webový formulář www.rozhlas.cz/linka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
