Slovensko, Česko, Kalifornie. Rozehrála jsem to na různých jevištích, říká herečka Jana Kolesárová

Svůj život dělí mezi Slovensko, Česko a Kalifornii. Herectví vystudovala na Slovensku a hrála i ve slovenském Národním divadle. Pak ale zamířila do Spojených států amerických. „Rozehrála jsem to na různých jevištích. Potom se osud nějak otočil a moje cesty vedly jinak.“

V Americe svého času hodně točila. „Měla jsem tam rozběhnuté různé věci, prezentace, agentury, divadla, ale postupem času to začal být konflikt zájmů, tak jsem práci pozvolna nechala. Status herečky v Americe byl vždycky komplikovanější. Mám tam už jiný způsob života, spíš provozuju jógu a workshopy a věnuju se rodinnému životu.“

V Praze má netradiční bydlení na hausbótu. „Není to tak romantické jako v teplejších měsících, ale dá se to samozřejmě celoročně obývat.“ Na Slovensku naopak využívá jen krátkodobé pronájmy bytu nebo hotelu. „Tam je to jen o práci. Jinak jezdím k rodičům.“

Spolupráce s režisérskými esy

Byl to právě seriál Sanitka 2, ve kterém se představila českému divákovi jako nevěrná dispečerka Simona. „Oslovil mě přímo Filip Renč a dodnes říká, že on je ten, kdo mě objevil. A ano, dal mi tuto příležitost a tehdy začal můj vztah k Praze.“

Seriál Lovec natáčela pod taktovkou Jiřího Stracha, v minulosti spolupracovala i s Janem Hřebejkem. „Potkala jsem se se spoustou režisérů. Jsem za tyto spolupráce velmi vděčná a mám příjemné zážitky. Každý mě někam posunul. Obohatili mě herecky i lidsky. Lidská stránka je pro mě velmi důležitá.“

Jana Kolesárová a Alex Mynářová|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas

Zdatná textařka

Kromě hraní také textuje. Vydala píseň Okamžik lásky, kterou složila se svým partnerem. Pomohli jí muzikanti z populární kapely No Name, kteří jsou její spolužáci. „Vždycky, když jsme se někde potkali, povídali jsme si o hudbě. Zolimu (Zoli Sallai – klávesák No Name, pozn. red.) jsem jednu píseň poslala a jeho napadla melodie. Dnes ji zpívá Tereza Mašková a jmenuje se O nás dvou.“

Sama se na zpěv necítila. „Oslovila jsem pár zpěvaček. Měla jsem pozitivní odpovědi, ale s tím, že to není jejich styl. On je to spíš šanson. Nakonec jsme se s partnerem rozhodli, že si to nazpíváme a vydáme sami. Bojovala jsem s tím, ale je to na světě. Zoli nám pomohl s aranžmá. Je to taková radostná balada o tom, abychom se nezamotávali v myšlenkách, byli v přítomném okamžiku, že všechno plyne a pomine,“ popisuje svoje dílo.

Co se jí vybaví, když se řekne „domov“? Jak se jí hrála role nevěrné Simony? Kdo rozhoduje, jestli bude hrát v češtině, nebo slovenštině? Nedávno oslavila kulatiny. Bilancuje? Jaký má její syn vztah ke Slovensku a umí slovensky? Poslechněte si v pořadu Alex a host.