Netolice bývaly kdysi krajským městem jižních Čech. Dnes tuto dobu připomíná palisáda s věží
Když si v jihočeských Netolicích vyšlápnete na vrch, kterému se říká Na Jánu, máte pocit, že jste se ocitli v době slovanských hradišť. Dnes tam najdete Archeopark coby připomínku časů před zhruba jedním tisícem let. Nutně vás tedy musí napadnout, jestli tu někdy stávalo něco podobného.
Na tuto otázku má odpověď archeolog Martin Pták, který tento prostor zkoumá už mnoho let. „Ano, stávalo. My jsme totiž na akropoli hradiště v Netolicích na Svatém Jánu, takže tato experimentálně postavená hradba ukazuje, jak to tady kdysi bylo kolem dokola opevněné,“ vysvětluje na úvod.
Podle všeho byla palisádou ohraničena přinejmenším půlhektarová akropole, ke které patřila ještě dvě rozsáhlá předhradí. Hradiště tady vzniklo evidentně jako strážní místo obchodní stezky, která se táhla směrem na Lhenice a větvila se přes šumavské pohoří na jih či na západ a opačným směrem na sever do našeho vnitrozemí a dále.
Po stopách památek v Netolicích se můžete vydat po trase naučné pěší stezky Historická krajina Netolicka. Její malý okruh tvoří naučná stezka dlouhá asi tři kilometry, značená zelenou turistickou značkou. Má celkem 16 zastavení s panely se znakem rožmberské růže.
Hned prvním zastavením je zmiňované Slovanské hradiště sv. Ján. Dalšími zastávkami jsou pak například kostel sv. Václava, Děkanství, Rožmberský dům nebo Hrádek u rybníka Mnich, pod jehož hrází se nacházejí dva vodopády.
Dnes jsou správním centrem jižních Čech České Budějovice. V době 10., 11. a 12. století, tedy v době dávno před vznikem královského města České Budějovice, můžeme ale jako o podobně důležitém centru jihu Čech mluvit o Netolicích, případně jižnějších Doudlebech.
„V tomto ohledu ano, protože na netolickém hradišti se koncentrovala knížecí, potažmo královská správa, výběr daní, církevní správa, sloužilo i jako pevnost pro ubytování nějakého vojska nebo družiny. Nejzajímavějším nemovitým objevem je tady zdivo kostela svatého Jana. Podle toho se i to hradiště jmenuje,“ říká k tomu Martin Pták.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
