Pražské Klementinum bylo od počátku centrem vzdělanosti. Dnes v něm sídlí Národní knihovna
Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.
Rozsáhlý areál Klementina byl založen jezuity po jejich příchodu do Čech v roce 1556. Zpočátku členové řádu sídlili v bývalém dominikánském klášteře, roku 1653 ale začali areál rozšiřovat. Přestavba trvala přes 170 let, v Klementinu tak lze vidět nejrůznější stavební slohy. Na výstavbě se podíleli významní architekti, například Carlo Lurago, František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer.
V roce 1775 začali v Klementinu s pravidelným meteorologickým měřením, a tak máme v Praze nejdelší souvislou řadu meteorologických pozorování v Evropě. Dnes se měření provádějí na lávce jedné ze střech komplexu, dobře ji uvidíte z ochozu Astronomické věže.
Věž je vysoká 68 metrů, její ochoz se nachází ve výšce 52 metrů a vystoupáte na něj po 172 strmých točitých schodech. Z vrcholu Astronomické věže shlíží obr Atlas, olověná socha z Braunovy dílny, nesoucí na ramenou nebe plné hvězd. Ty v Klementinu ostatně nikdy nechyběly. V hvězdných atlasech ani v jeho sálech, v nichž přednášel třeba Albert Einstein a hrál Wolfgang Amadeus Mozart.
Nad Barokní knihovnou se nachází tak zvaná Meridiánová síň, kde se prováděla měření a výpočty. Kromě astronomických přístrojů je tu k vidění i napjatá struny, která vyznačuje pražský poledník, a to dokonce přesněji než linie umístěná na Staroměstském náměstí.
Od roku 1842 bylo z Klementina a jeho Meridiánové síně mávnutím praporu ohlašováno pravé poledne. Od roku 1891 až do roku 1926 ho doprovázela dělová salva z Hradčan. Časová služba fungovala na zdejší věži až do okupace, od roku 1926 poskytovalo Klementinum časový signál pro vysílání Radiožurnálu.
Barokní knihovní sál
Barokní knihovna je nejkrásnějším sálem Klementina. Postavil ji roku 1722 Kilián Ignác Dienzenhofer a je vyzdobena freskami Jana Hiebela na téma vědy a umění. Iluzivní malba kopule symbolizuje Chrám moudrosti, po stranách jsou medailony významných jezuitů a v čele knihovny obraz Josefa II., který klementinskou knihovnu obohatil o konfiskáty zrušených klášterních knihoven. Okolo stěn je ochoz s balkonem a kovaným zábradlím. Uprostřed sálu stojí historické globy.
Dnes v Klementinu sídlí Národní knihovna České republiky, která ukrývá více než sedm a půl milionu knihovních dokumentů. Každý rok se rozrůstá o bezmála 90 tisíc nových. Nejstarší rukopisy pocházejí z prostředí helénského Egypta ze 3. století, z Evropy z konce 8. století, nejmladší z první poloviny 20. století. Zajímavé jsou také sbírky perských a arabských rukopisů či sanskrtských textů psaných na palmové listy. Za nejcennější rukopis je považován bohatě ilustrovaný Vyšehradský kodex spojený s korunovací prvního českého krále Vratislava I. z roku 1085. Jeho historická hodnota je srovnatelná s českými korunovačními klenoty.
Každoročně knihovnu navštíví asi půl milionu lidí. Další více než dva miliony pak pracují s různými webovými stránkami provozovanými Národní knihovnou. Digitální knihovny a online služby Národní knihovny ročně využije přes deset milionů návštěvníků. V klementinské galerii, která se nachází u vstupu do areálu z Mariánského náměstí, si můžete prohlédnout různé výstavy.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
