V Šindelové se podařilo zachránit dřevouhelnou vysokou pec. Do jejích útrob je možné nahlédnout

15. březen 2026

V Šindelové na Sokolovsku v Karlovarském kraji stojí jedna z posledních unikátně dochovaných dřevouhelných vysokých pecí. Kamenný kolos poskládaný z cihel a žulových kvádrů byl součástí železářského komplexu, který se před deseti lety rozhodl zachránit Jiří Hrůza. Založil Spolek za zachování hutě v Šindelové a rozpadající se zdi zarostlé stromy se mu podařilo proměnit v místo, které opět připomíná dvě stě let starou fabriku.

Vysoká pec v Šindelové prošla po letech zarůstání rozsáhlou rekonstrukcí. Díky práci dobrovolníků a památkářů je dnes jednou z nejzajímavějších technických památek na Sokolovsku a láká návštěvníky na komentované prohlídky.

Současná podoba pece je výsledkem pětileté obnovy, která začala v roce 2015. Objekt byl tehdy zarostlý stromy a keři a z původní stavby zůstalo jen torzo zdiva. Po schválení projektu památkáři i stavebním úřadem se mohly práce naplno rozběhnout a v roce 2020 se do pece poprvé podívala veřejnost. „To, co dnes vidíte, tady vůbec nebylo. Všechno se muselo vyprojektovat a znovu postavit,“ popisuje předseda Spolku za záchranu pece v Šindelové Jiří Hrůza.

Jak pec fungovala a co se tu vyrábělo

Původní pec postavil hrabě Nostic. Šlo už o třetí zařízení svého druhu na tomto místě. Topilo se v něm dřevem a dřevěným uhlím, které se zpracovávalo jen několik kilometrů odtud. Výroba byla rozsáhlá, v okolí pece stála válcovna tenkého konzervového plechu, která zaměstnávala až 950 lidí.

Podle průvodce Rudolfa Kovaříka byl proces výroby mimořádně náročný. Po dvaceti hodinách dosáhla teplota 1 750 stupňů. Nejprve se musela odpustit struska, teprve poté se získávalo surové železo.

Díky modernějšímu dovozu uhlí ze Sokolova výroba postupně rostla, produkce se ještě zvětšila a vyráběl se tenký pocínovaný, později pozinkovaný plech. „Takže všechny konzervy, který se v Rakousku-Uhersku vyrobily od roku 1850 do roku 1918, jsou ze Šindelové,“ dodává Rudolf Kovařík.

Obnovená vysoká pec je pro veřejnost přístupná po celý rok. Součástí prohlídek je také vyhlídka s prosklenou podlahou, skrz kterou je možné nahlédnout třináct metrů do hloubky až k místu, kde se kdysi zakládala původní pec.

autoři: Jana Strejčková , ern
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.