Bramborových medailí jsme měli hodně. Ta v Praze bolela, říká legendární krasobruslař René Novotný
Po 33 letech Praha hostí mistrovství světa v krasobruslení a bývalý krasobruslař a mistr světa z roku 1995, René Novotný, se stal ambasadorem tohoto šampionátu. Co to pro něj znamená a jak vzpomíná na své úspěchy?
Na mistrovství konaném v Praze v roce 1993 Českou republiku reprezentovala sportovní dvojice krasobruslařů Radka Kovaříková a René Novotný. Tehdy skončili na čtvrtém místě. „Bramborových medailí jsme měli hodně, ale tahle bolela hodně. Po medaili jsme moc toužili, chtěli jsme slyšet u nás tu naši hymnu. Mít mistrovství světa doma je velká věc.“
Potvrzuje, že závodit na domácí půdě může být obrovská výhoda, ale také nevýhoda. „Snem každého sportovce je zúčastnit se olympijských her, a pak mistrovství světa a Evropy, které může zažít doma. Ale když jsou velká očekávání, hlava začne pracovat a začnou se psát úplně jiné příběhy. V Praze byla až přemíra touhy. Je ale důležité se z prohry poučit a jak se říká, každá chyba vás posouvá dál a nás posunula.“
Smůlu prolomili v roce 1995
Jen těsně od zisku olympijské medaile byli v roce 1992 a 1994, kdy skončili v Albertville čtvrtí a v Lillehammeru šestí. „Ve sportu chcete vyhrávat, ale každý vrcholový sportovec se musí naučit i prohrávat. Pak do toho vstupuje zdraví, a to je na prvním místě. Někdy jste nahoře, někdy dole.“
Za zlomový považuje rok 1995, kdy s Radkou Kovaříkovou získali hned dvě zlaté medaile. „Byli jsme pořád bramboroví, a pak jsme tu nespravedlnost prolomili. Vyhráli jsme mistrovství světa a v tom samém roce jsme se stali také profesionálními mistry světa. To se v jednom roce dosud nikomu nepodařilo. Podmínkou pro přestup z amatérů do profesionálů byla medaile z mistrovství světa, ještě lépe i z olympiády, a bylo to jen na pozvání.“
MS 2026 v Praze
Letos se po letech koná mistrovství světa v krasobruslení zase v Praze. „Mám tu čest, že mě Český krasobruslařský svaz oslovil do role ambasadora. Snažím se tedy divákům ten sport přiblížit v té nejlepší podobě, v jaké je.“
René Novotný je také často zván na komentování podobných šampionátů. Komentoval krasobruslení na nedávné olympiádě v italském Miláně a i tentokrát se těší na spolupráci s Českou televizí. „V neposlední řadě se těším i na roli diváka, který se bude dívat na nejlepší krasobruslaře světa. A je tam i nostalgie, i když to nerad říkám, ale ano. Ten čas, byť je relativní, tak moc letí. Ačkoli někdy mi to připadá, jak kdyby to bylo včera.“
K bruslení ho přivedli rodiče. „Mamince se to vždycky líbilo, ale neměla možnost se tomu věnovat. Zato měla představu, že by to mohlo jednou dělat její dítě. Tak do toho šla i s tatínkem a ten důsledně zaznamenával moji sportovní kariéru,“ říká s dojetím. „Doma mám přes 50 sešitů, za což mu moc děkuji. Mám díky němu schované i malinké černé botičky, ve kterých jsem vyhrál svůj první titul v sólové kategorii nováčků.“
Na kterých olympijských hrách přišli o medaili nespravedlivě? Proč byli známější víc v Americe než u nás? Jak se rozhoduje, jestli bude bruslit sólově, nebo ve dvojici? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
