Cestovatel Dan Přibáň: Ve výpravě do Mongolska bylo všechno dobře vymyšlený, ale pak nevyšlo nic

Dan Přibáň je novinář, filmař a vypravěč. „Nejvíc mě baví vyprávět o lidech, které člověk potkává. Přemýšleli jsme i o letecké výpravě, ale tam nejsou lidi. Putováním po zemi zažijeme a vyslechneme neskutečné mikropříběhy.“

Trabanta přirovnává k roztomilému pejskovi. „Ty lidi mají důvod se s vámi začít bavit. Žluté auto vždycky zaujalo. Vypadá, jak když ho namaluje šestiletý dítě.“

Z trabantí expedice Dana Přibáně po Austrálii a JV Asii|foto: Trabantem napříč kontinenty

Výměna vozidel a adrenalin ve vodě

Žluté trabanty pak vystřídala dvě obojživelná vozidla LuAZ 967 přezdívaná žluté žáby. S nimi se vydali do Mongolska. Výprava byla dobrodružnější o to víc, že je stihli otestovat až tam. „V tý výpravě bylo všechno dobře vymyšlený, ale pak nic nevyšlo. První test reálně probíhal v Mongolsku na řece. To druhé auto jsme testovali uprostřed Mongolska.“

Jaký je to pocit sedět v autě a vjíždět do vody? „Přirovnávám to k horské dráze. Když vás to táhne nahoru, tak si říkáte, že to nebyl dobrý nápad, ale pak je to krásný. Podobně je to s tím autem. I když najíždíte pomalu, cítíte, jak ztratíte kontakt se zemí, ono začne plavat a najednou je z toho loď. Je to fakt krásný, ale až děsivý moment v tom, že to auto není moc dobře vymyšlený na plavání. Nemá vzadu žádný kryt, takže když se to zakloní, můžete nabrat vodu. Ale hlavně nemá žádný lodní šroub. Pohání ho jenom to, že zoufale otáčí kolečky. Takže je tam spousta faktorů, který člověka děsí, ale pak je to hrozně hezký.“

Mongolský ‚Pony Express‘

Cestou je čekalo také několik oprav. „Jedno auto se sypalo pořád, druhé vůbec. Respektive tomu druhému se rovnou rozbilo řízení a přímo uprostřed pouště Gobi. Takže jsme potřebovali dostat náhradní díly do Gobi.“

Jen díky tomu, že měli satelitní telefon a že Česko má silné napojení na Mongolsko, se jim podařilo kontaktovat Mongola z Prahy. „Ten došel na Žižkov vyzvednout ložiska, dal to dalšímu, ten letěl do Ulánbátaru, předal dalšímu, kdo tam má tetičku a někdo od ní v Mongolsku vozí turisty do dun. A opravdu pak přijelo nějaký terénní auto a z okýnka se vystrčila ruka, která držela náš balíček. Takže mongolskému ‚Pony Expressu‘ skutečně trvalo sedm dní dostat díly ze Žižkova do pouště Gobi.“

Proč se rozhodli vyměnit trabanty za LuAZy? Neříkal si někdy, že měli raději zvolit jiné auto? Co rozhodlo o jeho vášni k filmování? Jakou první fiktivní televizní společnost založil? Co chystá dál? Poslechněte si v rozhovoru s Alex.

Alex Mynářová a Dan Přibáň|foto:Klára Škodová, Český rozhlas