O Vánocích si vždycky uvědomím, jak je skvělé, že jsme se všichni opět ve zdraví sešli, říká Radůza

Jedno vánoční album vydala Radůza už před sedmi lety. Teď spatřilo světlo světa druhé. „Měla jsem vánoční přetlak. Ten příběh je tak inspirativní, že jsem měla pocit, že jsem se ještě dostatečně autorsky nevyřádila,“ usmívá se zpěvačka. A i když písničky pro nové album psala od ledna do května, na vánoční atmosféru se podle svých slov nijak ladit nemusela. „Vánoční písnička je jako každá jiná. Důležitý je ten příběh. A tohle je příběh rodiny, která v těžkých chvílích držela při sobě, a jejíž členové se zřejmě museli mít hodně rádi.“

Část života prožila Radůza v Kladně. Dnes je jejím domovem Beroun|foto:Archiv Radůzy

Nové vánoční album nese název A žili šťastně až do smrti …

„Je pojmenované podle poslední písničky, kterou jsem napsala tak, že se mi před očima zjevil obraz. Viděla jsem Josefa a Marii, jak spolu sedí za dřevěným stolem, drží se za ruce, dívají se jeden druhému do očí a zpívají si tuhle písničku. Jako poděkování za společnou cestu životem,“ říká Radůza.

Na albu je i duet s Jiřím Kornem vyprávějící o krásném mechanickém betlému v Třebechovicích pod Orebem, který Radůzu jako malou naprosto uchvátil. A na který se se svým dědečkem chodila pravidelně dívat. K další písničce, Hudlickej kostelíček, ji pak inspirovalo blízké okolí města Berouna.

„Když jsme se přestěhovali z Kladna do Berouna, začala jsem tam hledat místa, ke kterým bych si mohla vytvořit nějaký vztah. Hudlice jsou krásná vesnička s kouzelným jménem a půvabným kostelem svatého Tomáše. A když jsem začala psát písničku o tom, jak Herodes chodí po Judeji a hledá toho Ježíška, aby ho mohl sprovodit ze světa, tak mě napadlo, že by se mohl schovat v tom roztomilým Hudlickým kostelíčku, který ho schová a nevydá.“

Zdravá rodina je nejvíc

Vánoce má Radůza ráda odjakživa. „Když jsem byla malá, byly Vánoce vždycky kouzelné. Pokaždé jsem s tatínkem vyhlížela Ježíška a přísahala bych, že jsem ho viděla,“ vzpomíná zpěvačka. Když se později dozvěděla, že Ježíšek není, byla ráda, že může svým blízkým dávat dárky. „Já jsem je koupila třeba už v březnu a celý rok se těšila, až jim je dám. V podstatě většina toho nadšení z těch Vánoc byla v tom, že jsem se těšila, až rozbalí ty moje dárky.“

Dnes pro ni Vánoce znamenají především soudržnou milující rodinu. „Pokaždé si uvědomím, jak je skvělé, že jsme zdraví a že jsme se všichni znovu po roce sešli. To je prostě nejvíc,“ říká Radůza.

Jak píše svoje osobité písničky, na jaké nástroje umí zahrát, čím neobvyklým svoji rodinu živila během covidu a jak vnímá svoje města Kladno a Beroun, se dozvíte při poslechu celého pořadu.