Obligátní
Když se začne mluvit o státním rozpočtu, a kdy se u nás nemluví o státním rozpočtu, můžeme v mediích slyšet a číst výraz obligatorní. Pokud vás napadla otázka, zda tento odborný finančnický termín nějak souvisí s mnohem běžnějším přídavným jménem obligátní a jestli obě přídavná jména mají něco společného s obligacemi a s slovním spojením jsem z obliga, poslouchejte, všechno se dozvíte. A tentokrát bez slůvek asi, prý, možná, která v této rubrice tak často používám. Tentokrát je všechno jasné, ani jednou neřeknu své oblíbené: podle jedné teorie... zatímco podle druhé.
Nejdřív si objasníme význam všech zmíněných výrazů. Obligatorní je povinný, závazný, nutný. Takže obligatorní rozpočtové výdaje jsou takové výdaje, které jsou nutné, závazné, například to jsou předem smluvené platby mezinárodním organizacím nebo výdaje, které plynou ze sociálních zákonů. Přídavné jméno obligátní se jednak používá v odborném jazyce, například právnickém, ve stejných souvislostech jako adjektivum obligatorní, jsou to synonyma, jednak se tohle slovo známe z běžného jazyka jako hovorové pojmenování něčeho obvyklého, pravidelně se opakujícího, tudíž obyčejného. Po obědě si dáváme svou obligátní kávu. Manžel vedl své obligátní řeči o fotbale.
Výraz obligace se také používá ve dvou trochu odlišných významech. V právnickém jazyce jde o závazek, v jazyce finančníků pak o dlužní úpisy, o dluhopisy, o cenné papíry, na něž se rozkládá velká půjčka například státu.
A se slovním spojením jsem z obliga se zase dostáváme do oblasti hovorového jazyka. Přesněji řečeno obligo je vysoce odborný termín pro odpovědnost, závazek či povinnost. A z něj se asi nejprve v právnickém slangu utvořilo spojení být z obliga ve významu zbavit se odpovědnosti, už nebýt něčím nebo k něčemu zavázán, které se pak rozšířilo do běžného hovorového jazyka.
Všechna ta slova a slovní spojení, jak po vysvětlení jejich významu určitě tušíte, jsou jazykově blízce příbuzná. Pocházejí z latinského obligatio, závazek, dlužní úpis, které je ze slovesa obligare, tedy zavázat někoho k něčemu a také obvázat, například nohu, či svázat, například svazek prutů.
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
