Olga Studničková Šípková miluje procházky přírodou. Na vlak chodí z Babic lesem do Říčan
Mistryně světa ve sportovním aerobiku a v současné době koučka a lektorka zdravého pohybu Olga Studničková Šípková žije už řadu let v obci Babice nedaleko Říčan na Praze-východ. Malá vesnička posazená v lesích jí dopřává milovanou přírodu. Nejdřív do ní v těžkém životním období tak trochu utíkala, dnes si ji už jenom užívá a čerpá z ní energii. To vše prozradila Pavlu Vítkovi v pořadu Tady to znám.
K pohybu měla vždycky blízko, hlavně díky tatínkovi, který byl známou osobností rekreačního sportování. Byl náčelníkem České obce sokolské a téměř třicet let vedoucím katedry gymnastiky na Fakultě tělesné výchovy a sportu. „Ke sportu mě vedl mě odmalička. Ale byla jsem zvyklá i jen tak pobíhat venku. Osmnáct let jsem dělala moderní gymnastiku, ale nebyla jsem úplně gymnastický typ,“ vzpomíná Olga Studničková Šípková.
S vrcholovým sportem začala paradoxně až ve 23 letech, kdy už měla dvouletého syna. „Coby čerstvě vystudovaná vysokoškolačka jsem se zamilovala do sportovního aerobiku. Byla to obrovská vášeň a radost. Ale ani ve snu by mě nenapadlo, že jen o pět let později budu stát v Sydney na mistrovství světa na nejvyšším stupínku s tou nejtěžší medailí na krku,“ dodává sportovkyně.
Útěk od civilizace do přírody
Po letech úspěchu a slávy ale přišel zlom. Tím, že se najednou dostala do popředí zájmu, všichni ji znali a pohlíželi na ni jako na mistryni světa, vytvořila si sama na sebe obrovský tlak. Myslela si, že musí být ve všem dokonalá a perfektní ve všech oblastech svého života. „Chtěla jsem dostát své pověsti, chtěla jsem být vzorem i skvělou maminkou. Všude jsem chtěla být tou mistryní světa. A to samozřejmě nejde,“ říká Olga.
I proto ji těšilo, že se s bývalým manželem mohla přestěhovat z Prahy do Babic. Vždycky chtěli bydlet v přírodě a tam našli místo v zahrádkářské kolonii, hned u lesa. „Já projdu brankou a jsem v lese mezi srnkami a divokými prasaty. Když jsme to tam tehdy dávali dohromady, hodně jsem utíkala od civilizace, od lidí. Bylo to pro mě takové útočiště, kde můžu být sama sebou, uzavřít se v přírodě a netrápit se,“ popisuje sportovkyně.
Cyklostezky v lesích
Babice jsou vzdálené od Říčan jen asi čtyři kilometry. Podle Olgy jsou krásné už jenom tím, že jsou posazené v lesích. Kromě toho jsou tam i Babické rybníky, které byly nedávno zkultivovány. „Nejsou sice koupací, ale je okolo nich krásná procházka. A je tam i spousta značených cyklostezek pro kola. Těmi se dá dojet až k Sázavě. Od Babic se táhnou lesy s mírnými kopečky přes Chocerady až řece. Je to nádherné místo,“ říká Olga Studničková Šípková.
Moc ráda má i nedaleké Říčany. „Když jedu do Prahy, tak jdu pět kilometrů pěšky lesem do Říčan na vlak. Jdu přes Jureček, což je rybník s prvorepublikovým koupalištěm, kde je i vyhlášená restaurace. Stále to tam funguje, i ta plovárna, kam se chodil koupat třeba Oldřich Nový,“ popisuje sportovkyně.
Jaká byla její cesta od vrcholového sportu ke koučingu a proč ráda jezdí za prací do blízkého Ondřejova, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka