Oporu uvítají „popínavky“, stromky, velkokvěté trvalky i některé druhy zeleniny
Konstrukce pro rostliny by měla být nejen funkční, ale také hezká na pohled. A vybudovat bychom ji měli včas. Předejdeme tak škodám, rostliny budou prospívat. Které z nich oporu potřebují? Odpověděl nám Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Když vezmeme opory ze široka, nejen jako podklad pro ovíjivé nebo šplhavé rostliny, pak oporu potřebují i větší stromy vysazované na konečné stanoviště. Listnáče, jehličnany, mnohdy několik metrů vysoké, s balíkem kořenů se musí několik let fixovat, aby zakořenily do okolí a samy pak dokázaly v zemi odolávat povětrnostním vlivům,“ říká Ivan Dvořák.
Pokud jde o trvalky, vděčné za oporu, kruh na nožičkách ve výšce 60 až 80 centimetrů (podle vzrůstnosti) mají rády pivoňky. Jejich krásné těžké květy dokážou za dešťů a větru, bez opory, „keř“ úplně rozválet.
Opory pro rostliny, které mají dáno šplhání za světlem, sluncem (břečťan, psí víno, plazivá hortenzie, plaménky, divoká réva, chmel, růže apod.), mohou být přírodní (skála, strom), využívající staveb (stěny obydlí, různé zídky, stěny hospodářských budov), nebo účelové, umělé (dřevěné konstrukce, kari síť, oblouky nad besídkami atd.). Na těch mnohdy rostlinám pomáháme, měníme poněkud směr, kterým by se měly vydat. To bývá nejčastěji u loubí pokrytého růžemi, u tvorby zelené stěny, například z hlohyně či vistárie.
Opora se hodí i pro některé druhy zeleniny: pro fazole, hrášek, pro okurky. Použít můžeme síť s většími oky, nebo vyrobíme „stan“ ze tří tyček nahoře svázaných k sobě. Zelenina se bude lépe sklízet, plody budou kvalitnější.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
