Oporu uvítají „popínavky“, stromky, velkokvěté trvalky i některé druhy zeleniny
Konstrukce pro rostliny by měla být nejen funkční, ale také hezká na pohled. A vybudovat bychom ji měli včas. Předejdeme tak škodám, rostliny budou prospívat. Které z nich oporu potřebují? Odpověděl nám Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Když vezmeme opory ze široka, nejen jako podklad pro ovíjivé nebo šplhavé rostliny, pak oporu potřebují i větší stromy vysazované na konečné stanoviště. Listnáče, jehličnany, mnohdy několik metrů vysoké, s balíkem kořenů se musí několik let fixovat, aby zakořenily do okolí a samy pak dokázaly v zemi odolávat povětrnostním vlivům,“ říká Ivan Dvořák.
Pokud jde o trvalky, vděčné za oporu, kruh na nožičkách ve výšce 60 až 80 centimetrů (podle vzrůstnosti) mají rády pivoňky. Jejich krásné těžké květy dokážou za dešťů a větru, bez opory, „keř“ úplně rozválet.
Opory pro rostliny, které mají dáno šplhání za světlem, sluncem (břečťan, psí víno, plazivá hortenzie, plaménky, divoká réva, chmel, růže apod.), mohou být přírodní (skála, strom), využívající staveb (stěny obydlí, různé zídky, stěny hospodářských budov), nebo účelové, umělé (dřevěné konstrukce, kari síť, oblouky nad besídkami atd.). Na těch mnohdy rostlinám pomáháme, měníme poněkud směr, kterým by se měly vydat. To bývá nejčastěji u loubí pokrytého růžemi, u tvorby zelené stěny, například z hlohyně či vistárie.
Opora se hodí i pro některé druhy zeleniny: pro fazole, hrášek, pro okurky. Použít můžeme síť s většími oky, nebo vyrobíme „stan“ ze tří tyček nahoře svázaných k sobě. Zelenina se bude lépe sklízet, plody budou kvalitnější.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
