Ostrožská Nová Ves ukrývá lázně se stoletou tradicí. K léčení využívají vodu z místních mokřadů
Malebné lázně v srdci Moravského Slovácka, v kraji vína, uprostřed rozsáhlého lesoparku – to jsou Sirnaté Lázně Ostrožská Nová Ves na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji. I když rozlohou patří k těm menším, lákají svojí komorní atmosférou ty, kteří hledají klid a relaxaci. A především pak léčbu pro své klouby, páteř a kožní nemoci.
Založení lázní inicioval v roce 1903 místní rodák a farář František Botek. „Trpěl bolestí kloubů a místní obyvatelé mu doporučili vodu ze zdejšího mokřadu, která je sice cítit, ale na bolest velice pomáhá. František Botek to vyzkoušel, a protože to fungovalo, rozhodl se založit tady lázně. Nejdřív to bylo jen šest van pod širým nebem, postupně se ale začaly stavět lázeňské budovy,“ říká vedoucí obchodního oddělení Sirnatých lázní Ostrožská Nová Ves Jana Valešová.
Lázeňská léčba je zaměřená na nemoci kožní (zejména lupénky), pohybové, oběhové, neurologické a onkologické v remisi. Součástí lázní je také přírodní památka Lázeňský mokřad, který je podle botaniků jedním z posledních území původních slatinných luk na Uherskohradišťsku.
V Ostrožské Nové Vsi se také nacházejí štěrkopísková jezera, která jsou významnou přírodní lokalitou pro vodní a mokřadní ptáky, zásobárnou pitné vody, rájem rybářů, rekreantů a milovníků vodních sportů.
Nejposlouchanější
Partneři
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
