Paní Lola přináší zprávy od Masaryka. Knoflíková aféra rozpoutala vlnu zatýkání

Během první světové války začal fungovat první československý odboj, jehož členové usilovali o vznik samostatného státu.

Pro odboj byli klíčoví poslové, kteří důvtipně předávali informace mezi domovem a zahraničím. Pro jednu z riskantních misí zvolil Edvard Beneš odvážnou ženu Aloisii Linhartovou, zvanou Lola.

Vzkazy, které měla ze Švýcarska do Čech převézt, se pro jistotu naučila nazpaměť. Důkazem její důvěryhodnosti měla být šifra napsaná na malém hedvábném papírku. Sdělovala, že paní Lola přináší zprávy od Masaryka.

Kurýrka si oblékla rafinovaný kostýmek, na němž měla na padesát látkou potažených knoflíčků, do jednoho z nich vydlabala dutinku a tam tajnou zprávu ukryla. 4. října 1915 přijela do Prahy a vyhledala muže, který měl jakožto spojka předat knoflík do deníku Čas.

Tomu se však nepodařilo redaktory kontaktovat, a tak si to namířil rovnou do Lidového domu za sociálně demokratickým poslancem Františkem Soukupem. Počínal si přitom tak neobezřetně, až Soukup společně s lídrem sociálních demokratů Bohumírem Šmeralem pojali podezření, že jde o provokaci, a pro jistotu se obrátili na policii.

Takzvaná Knoflíková aféra rozpoutala vlnu zatýkání, poslala spoustu lidí do vězení a málem zlomila vaz prvnímu československému odboji.

autor: Jitka Škápíková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.