Papaláš
Slovníky vydané za komunistů výraz papaláš neuváděly, slovník Co ve slovnících nenajdete, vydaný v 90. letech, papaláše má. Což je paradoxní, to slovo se podstatně víc používalo za komunistů než dnes; já jsem dokonce naivně soudil, že s koncem komunismu zmizí z našeho jazyka kromě mnoha jiných i výraz papaláš. Bohužel, slovo papaláš žije, protože nevymřeli papaláši a jejich papalášské chování.
Zmíněný slovník výraz papaláš definuje jako expresivní hanlivé označení vyššího veřejného činitele, Dušan Šlosar v knížce Jazyčník, píše, že papaláš je "posměšný název pro povýšeného, neoblíbeného vyššího funkcionáře". Já bych dodal, že k tomu, abychom politika označili za papaláše, by ještě mělo být přítomno zneužívání postavení. Takové to nestydaté ježdění za soukromými záležitostmi se zapnutým majáčkem na služebním autě. Nebo kupování pozemků, o kterých díky své funkci jen já vím, že za pár měsíců získají na ceně. Nestydatost je důležitá, papaláš se nestydí; on neví, co to je. Někteří se při pátrání po původu slova papaláš zastavili u výrazu papacha. Papachy, tedy vysoké kožešinové čepice, s oblibou nosili ruští papalášové a někteří naši se po nich opičili. Výraz papacha se do ruštiny dostal z turkotatarských jazyků, snad prý z ázerbájdžánského papach.
Dušan Šlosar v už zmíněné knížce Jazyčník vysvětluje vznik slova papaláš jinak, pravděpodobněji. Říká, že přípona -áš ukazuje na slovenský původ tohoto slova a připomíná, že za první republiky ve slovenštině existovalo slovo argaláš jako pejorativní pojmenování představitele agrární strany. Podle vzoru argaláš, říká jazykovědec, vznikl současný papaláš. Na otázku, co znamená základ pap-, má jazykovědec dvě možné odpovědi. Snad prý je to počátek slova papulovať, tedy naprázdno mluvit, možná - méně pravděpodobně - tu hrálo roli slovo papagaj, tedy papoušek, a to by také souviselo se žvaněním.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.