Paroháč
Někdy před dvěma lety jsem zde podrobně, dokonce nadvakrát, mluvil o jazykovém zákulisí výrazu roh. Probral jsem všechny jeho významy i některé jeho příbuzné. Vynechal jsem však tehdy slovo parohy, a to především proto, že jsem nevěděl, jak vzniklo pojmenování klamaných manželů slovem paroháč. Doufal jsem, že se někdy později přece jen o paroháčích něco dozvím, a tak se budu moci k parohům vrátit. Stalo se, už toho o paroháčích vím tolik, že s tím snad mohu předstoupit před veřejnost.
Nejprve ale parohy samotné. Podle Slovníku spisovného jazyka českého to jsou "plné větevnaté výrůstky na čelní kosti některých savců, v pravidelných obdobích odvrhované". Od rohů se liší právě tím, že je jeleni, ale také srnci a losi, shazují. Našim předkům takové výměnné rohy nepřipadaly úplně plnohodnotné, a tak je obdařili praslovanskou předponou pa-, která základnímu slovu dává význam nepravý, podřadný nebo menší. Paklíč je nepravý klíč, pahorek je malá hora, pavěda je podřadná jen tak jakoby věda a pablb je ještě někde pod blbem. Pozoruhodné je, že rohy a parohy nerozlišují všechny jazyky, víc je těch, které pro rohy a parohy mají jedno slovo. Pokud jde o slovo roh, co nejstručněji zopakuji, že je to slovo všeslovanské a že o jeho eventuálním indoevropském původu se pochybuje.
Slovo paroháč má pak jeden plně spisovný a jeden hovorový význam. Spisovně je paroháč "samec parohaté zvěře zpravidla s parohy bohatě rozvětvenými", nám však jde o paroháče nespisovného, o expresívní pojmenování klamaného manžela. Parohy nám může nasadit, říká Slovník české frazeologie a idiomatiky stylem až příliš chladným na tak třaskavou událost, cituji: "Manželka svému manželovi v důsledku milostného styku s jiným mužem... a pohanit ho tak," a za druhé "Cizí muž vůči jinému, v důsledku milostného styku s jeho manželkou... a pohanit ho tak." Ty dodatky jsou tam důležité, "a pohanit ho tak", parohy jsou nasazeny teprve tehdy, když se to ví, když je ten mimomanželský milostný styk zveřejněn. Jenže jsem vyčerpal čas a neřekl jsem, kde se parohy vzaly v mimomanželským milostných souvislostech. Takže pokračování zítra.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
