Písničky mají žít vlastním životem, je přesvědčen textař Michal Horáček. Jeho verše se chytly u maturit i na hokeji

„Ještě generace mých rodičů uměla nazpaměť spoustu básní a používala je jako referenční odkazy. Citovalo se například z Vítězslava Nezvala a kdekdo to uměl dopovědět dál. To ale dneska vůbec nefunguje. Ostatně kdo zná aspoň tři nebo čtyři současné básníky? Zato je ale spousta veršů ze slavných písní, které všichni známe,“ tvrdí Michal Horáček.

Písničky a jejich texty sehrály důležitou roli i v životě Michala Horáčka. „Když jsem se v 60. a 70. letech učil anglicky, tak jsem se to učil prostřednictvím písní. A zároveň jsem se učil vybírat to, co mě nejvíc inspiruje. A nejvíc mě neinspirovala ryzí poetika, ale vyprávění příběhů. Tehdy to bylo velké politikum, vždyť třeba Boba Dylana citovali američtí prezidenti ve svých projevech. Vzniklo vlastně nové médium,“ říká český textař.

Michal Horáček a Pavel Vítek|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Textům a veršům Michala Horáčka se dostalo i několika nečekaných poct. „Minulý rok byl součástí maturitních otázek rozbor jedné z mých villonských balad. To mě ohromně potěšilo,“ přiznává Michal Horáček. Neplánovaný osud má i písnička s Horáčkovým textem Na hotelu v Olomouci. „Lidi v Olomouci si to vzali za svoje. A když se klepou o to, jestli jejich hokejové družstvo sestoupí z ligy nebo ne, tak o přestávkách na zápasech rozsvítí mobily a zpívají: v půlce ledna ve tmě tmoucí na hokeji v Olomouci. A tak to má být, písně mají žít vlastním životem,“ směje se úspěšný autor.

Který český skladatel nechal Michala Horáčka čekat na zhudebnění jeho textů i deset let? S kým právě píše operu pro Národní divadlo? A jak přišel ke spolužákům mladším o pět desetiletí? Nejen to se dozvíte při poslechu celého pořadu.