Po lásce bychom měli toužit neustále, nejen v květnu, myslí si filozof Stanislav Komárek

1. květen 2023

První květnový den se slaví Svátek práce a je to i den zamilovaných. Proč by se měli políbit pod rozkvetlou třešní a proč květnem začíná lásky čas?

Stanislav Komárek je biolog a autor mnoha nejen naučných knih, ale také filozof. Proto v pořadu Alex a host padla otázka, jestli už Svátek práce, který se datuje od roku 1890, není trochu přežitý. „Je to taková setrvačnost, ale takto bychom se mohli pozastavit nad kterýmkoli svátkem v kalendáři. Je příznačné, že Svátek práce oslavujeme tak, že nic neděláme. To je po mém soudu zcela optimální forma oslavy.“

Stanislav Komárek

Starší ročníky si určitě 1. květen spojí s tradiční oslavou Svátku práce pořádanou v Praze na Letenské pláni, která byla hojně navštěvovaná komunisty a jejich sympatizanty. „Mladí by si měli pustit alespoň filmové záznamy. Po roce 1968 už komunismu v podstatě nikdo nevěřil, ani ti tehdejší bafuňáři, ale jednalo se o takový akt podrobení. I nestraníci byli sledováni, zda jdou do průvodu. Věru, znovu bych to nerad zažil,“ vypráví Stanislav Komárek.

Pracovnice Tesly nesou stylizovaný televizor na oslavách 1. máje, 1961

Svátek všeobjímající kosmické lásky

Květen je však i lásky čas. Proč právě v květnu zatoužíme po lásce? „Příroda je jí plná. My to třeba úplně nevnímáme, ale celý proces opylování u květin je milostný akt. Akorát, že včelky genetický materiál přenášejí, savci si to obstarávají sami, ale vcelku se to neliší od lásek na mnoha úrovních. Hrdliččin hlas se také ozývá, jak už pravil klasik. Myslím, že to je ideální doba.“

Podle Stanislava Komárka bychom měli po lásce toužit neustále. „Měl by to být svátek všeobjímající kosmické lásky. To by mohli slavit všechny kultury. Ostatně práci slavíme každodenně minimálně osmi hodinami. Je to sice matka pokroku, ale obávám se, že naše kultura pracuje mnohem víc, než by měla.“

Prý kdo se políbí na prvního máje pod Máchovou sochou na Petříně, tomu vydrží láska navěky

Noc z 30. dubna je přelomová

Klasickou tradicí všech milenců je zastávka pod rozkvetlou třešní. „Rozkvetlý strom je velice milostný symbol. Tam dochází k tisícům a tisícům splynutí gamet a na jaře je to i pěkně zarámováno barevně. 1. květnu předchází noc filipojakubská, ta byla nocí čarodějnou, dělaly se magické obřady. Takže tento den je přelomový,“ vysvětluje filozof.

Na jaře a na podzim se ale také aktivují některé duševní choroby typu deprese nebo schizofrenie. „Tu disharmonii mezi vnitřním světem, kdy může být člověk rozervaný, a tím, jak se v přírodě schyluje k všeobecnému mejdanu, někdo neunese. To jsou takové roční periodicity. Například zlomenin páteře je nejvíce koncem června, v září a říjnu. A je to jednoduše proto, že lidi v červnu na štaflích češou třešně a na podzim jablka a občas nešťastně spadnou.“

Proč by se neměly svatby konat v květnu? Mění se obliba ročních období s věkem? Proč říká, že cestovat v srpnu na Krétu nemá logiku a jaké destinace a období by doporučil? Jak se změnily vztahy ve společnosti vlivem války na Ukrajině a covidové pandemii? Poslechněte si poutavé sváteční vyprávění Stanislava Komárka v pořadu Alex a host.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.