Pod Vyšehradem můžete vidět kolonii kubistických domů

A nebudete sami, kdo v obdivu vzhlíží k ostrým hranám, průnikům ploch a krystalickým strukturám. Tedy k typickým prvkům českého kubismu, které jsou na zmíněných domech patrné. Světově unikátní hnutí se zrodilo v Praze okolo roku 1910. Skupina mladých architektů a umělců tehdy kubistické principy malířů Pabla Picassa a Georgese Braqua začala používat v architektuře a užitém umění.

Z lávky železničního mostu na Smíchov můžete obdivovat třípodlažní vilu v Libušině ulici. Byla postavena na místě zbořené schwarzenberské cihelny. Architekt Chochol beze zbytku využil zvláštní půdorys parcely a dům navíc zasadil do kubisticky projektované zahrady. Stejný styl má i oplocení domu. Majitelem vily byl stavitel Bedřich Kovařovič, dům byl zkolaudován v roce 1913.

Kubistické domy stojí pod Vyšehradem, v pozadí bazilika sv. Petra a Pavla|foto: Jolana Nováková

V jednom z kubistických domů žila herečka Marie Rosůlková

Další ze skvostů české kubistické architektury naleznete na rohu ulic Neklanova a Přemyslova. Tento činžovní dům vybudoval v letech 1913 až 1914 stavitel František Hodek. Zaujme zejména netradičním tvarem oken a nápadně ostrým nárožím. Předpokládá se, že autorem architektonického návrhu byl také Josef Chochol.

Nedaleko Vyšehradského tunelu, na Rašínově nábřeží, stojí rodinný kubistický trojdům Františka Hodka, bratří Bayerů a Antonína Belady v červenobílé barvě. Střední část domu je o patro vyšší, než obě postranní části. Reliéfy okolo balkonu znázorňují Lumíra zpívajícího kněžně Libuši. V domě kdysi žila herečka Marie Rosůlková, spolu se svým bratrem – architektem a později farářem Janem Rosůlkem.

Architekt, urbanista, návrhář nábytku a teoretik architektury Josef Chochol se narodil roku 1880 v Písku. Studoval architekturu na ČVUT v Praze a na akademii ve Vídni u Otto Wagnera. Byl významným představitelem kubismu a konstruktivismu. Zemřel v roce 1956.