Pavel|Dobrou noc vsem posluchacum. Zdravim vas z dalekeho Ruska, dlohodobe pracuji.
Koncem 80 let jsem zacal studovat v Moskve. A samozrejme behem studia byly
doma lasky, a tim padem i dopisy plne lasky, sladkych slov.
Ale zejmena na pocatku byly nejcennejsi dopisy od moji maminky, plne lasky, naplnene
vzdy zpravami z domova, plne slovami podpory. To by byly ty nejcenejsi dopisy,
ktere sli teddy 14 dnu. Pavel D
Jana|Dobrý večer, mezi dopisy z vojny mám schovaný jeden takový těžší - je v něm asi jeden centimetr tlustý uřezaný kus kolejnice, jako že abych věděla, co každý den dělá, po čem vlastně jezdí vlak. Takže těžký, asi půlkilový dopis s průřezem kolejnice.
Pavel z Děčína.|Když jsem byl na vojně, psali jsme si s dívkou, se kterou jsem chodil zamilované dopisy. Po vojně jsme se po krátkém čase (asi po třech měsících ) vzali a jsme spolu dodnes. To se stalo v roce 1974. Ještě k těm dopisům. Prve je byla manželka spočítat a napsal jsem jí jich 137, často až osmistránkových. Ona nebyla tak upovídaná jako já a tak psal dopisy maximálně na čtyři stránky. Ale to nevdilo, byly vždy krásné a moc jsem se na ně těšil . Nechával jse si je celý den neotevřené a vždycky jsem si je otevřel až večer, když už mě nikdo nevyrušoval a mohl jem si je v klidu vychutnat. Srdečně Vás všechny zdraví Pavel z Děčína.
Ivana|Dobry den,krasne tema v teto divne dobe,clovek se ponori do vzpominek a vzpomene se i na lasky na ktere uz davno zapomnel....lituji, ze jsem si dopisy neschovala, ale vzpominam na dopisy me prvni lasky v 8.tride...a dnes si piseme pres messnger,ale uz ne milostne...krasny den vsem a hodne krasnych vzpominek
Ivana
Pavel|Dobrý večer Karle. Byla to hezká doba , písemným dopisů, mělo to své kouzlo , dnes je to nenávratně pryč. Taková je doba. Ale rád na to vzpomínám. A pár jich mám schováno ..... Jsem rád , že zase po čase moderujete, že jste na řadě , v této stále bohužel špatné době. Hodně zdraví..všem
Helena|Pane Karle, dekuji za hezkou pondelni noc, pripojuji se ke vsem, ktery jsou radi, ze Vas opet muzeme slyset. Kde jsou ty stare casy, kdy se psavali dopisy rucne, kdy se zalepovala obalka jazykem a pak byla vhozena do postovni schranky, byl to takovy krasny obrad. Ja moc rada pisu a milostne dopisy jsem tedy moc rada psala a jeste radeji dostavala. Ty, na kterych me opravdu zalezelo, od kluku ci panu, kteri nejakym zpusobem ovlivnili muj zivot a ja jejich, jsem si ulozila v pameti. Jak sel zivot, stalo se, ze nemam zadny dopis v puvodni papirove podobe, ale kdyz chci, vybavim si velmi dobre prave ty, ktere byly nejakym zpusobem dulezite v te dobe, kdy jsem je dostala a zustavaji vlastne stale dulezite, protoze me vzpominka na vsechny okolnosti kolem tech dopisu hodne potesi. Mam dojem, ze tak jak se doba zmenila a stale se meni, dnesni zamilovani jsou o neco pripraveni. Ale mozna, ze nasli jiny zpusob jak si psat o lasce a tak snad diky tomu budou jednou mit taky nadherne vzpominky.
Martina|Už jsem byla dlouho vdaná, když jsem se seznámila s jedním mužem, s kterým jsem prožila hodně intenzivní vztah, říkal mi "sluníčko". Nedaly se psát dopisy, al e hodně jsme si psali esemesky, ty už, bohužel, nemám, když jsem si koupila nový mobil. Rozchod byl velmi těžký, oba jsme ho nesli špatně. Mám na rozloučenou ale krásný obraz na stěně, kde je na zadní straně napsáno: mám tě pořád rád, sluníčko. Už jsem se nad ním hodně naplakala. Všechny moc zdravím a děkuji za nádherný pořad.
Dana|Já lituju dnešní mládež, že už nepíše dopisy ručně. Někdo ještě možná ano, ale většinou je to jen mejlová nebo esemesková korepondence a v mobilu nemůžete mít schované všechny zprávy několik let. A nemůže být nic krásnějšího, než začíst se třeba po čtyřiceti letech do dopisu, kde vám někdo napíše, že vás miluje. A představte si, že s tímto klukem jsme se rozešli, ale po několika letech jsme se potkali jednou ve městě, kam jsem se přestěhovala a on nevěděl, jak já se jmenuju, když jsem se vdala, tak jsem se představila příjmením po manželovi a on s ním pracoval v zaměstnání. Ani jsem to radši doma neřekla. Pak jsme se potkávali už častěji, manžel mi ho představil jako kolegu. Dopisy jsem pro jistotu hodně dobře schovala.
hanča|dobrý vecer všem,mám schované už 50let od manzela a jsou to krasná vyznaní a slova .Je mi líto že to dnešní mladí nepoznají!je moc uspěchana a hlavně jina doba.díky za krasné téma a stastnou cestu domů
Marie|Hezkou noc s Vámi milý pane Sladký, mám radost, že jste zase s námi po delší době. Mám takový malý archiv nejen zamilovaných dopisů ale také krásných fotografií s milými přáníčky, některé mám vystavené abych moje milované měla pořád na očích a také proto abych nikdy nezapomněla co jsem jim slíbila, že pro ně udělám. I když jsem v pokročilém věku jsem stále zamilovaná. Hodně lásky všem přeji ze srdce.
Marek|Zamilované dopisy jsem psal,když mi bylo těch 15,16 let,odepisoval jsem na inzeráty holkám.
Lola|Zdravím Vás po dlouhé době milý pane Kájo. Hezké téma, které jste na dnešní Noční linku připravil, mne nedalo abych nenapsala alespoň pár slov. Mám takový starý malý kufřík kde mám schované nejen zamilované dopisy, kterých je docela hodně, ale mám tam i dopisy od mých dětí z mládí. Dnes je již jiná doba, můžeme si psát s kýmkoliv přes Pc nebo přes mobil. Ale ty dopisy se nikdy nevytratí nebo tzv. nevymažou. Když mám někdy špatnou náladu tak si právě ty krásné zamilované dopisy čtu a zavzpomínám si na krásné chvíle hlavně z mého mládí. Ráda bych se vrátila v čase ale Bohužel to nejde. S některými zamilovanými dopisy jsem se potěšila díky mému dědečkovi, který byl úžasný. Škoda, že mnoho mých lásek není už mezi námi. Přeji všem i Vám pěknou noc, děkuji Lola
Dana M|Štastný návrat do studia a do éteru NL, s krásnými vzpomínkami a s vůní dopisů plných lásky přeji
Alena|Moc Vás zdravím, pane Sladký a samozřejmě i všechny posluchače. Vyšla jsem si základní školu, je to přesně 50 let a šla jsem na svou první zábavu, v té době jsme dříve nesměli. Přišel tam cizí kluk a rovnou ode dveří zamířil ke mně a šel si se mnou zatancovat. Řekla bych - láska na první pohled. Mně bylo patnáct a chodila jsem první rok na střední, bylo to docela daleko a bydlela jsem na internátě. Chlapec se mnou tančil celý večer a vyptal si adresu, myslím, že dopis mi napsal hned ten večer, protože jsem ho dostala hned druhý den po příjezdu na internát. Rodiče se samozřejmě zlobili, byla jsem velmi mladá, ale nedalo se nic dělat. Vydrželo to celou školu, co jsme si psali, dokonce jsme měli ve stejném měsíci narozeniny. Nedopatřením se naše cesty rozešly, ale po nějakých letech jsme se náhodou potkali a i když jsme měli svoje rodiny, zůstali jsme přátelé. Já měla pořád schované krásné dopisy, občas jsem si v nich četla. Před deseti lety on celkem rychle zemřel. Ten den jsem vzala dopisy, na zahrádce jsem položila hromádku a zapálila. Už bych si v nich nikdy nemohla číst.
Evina|Krásný sváteční večer milý pane Sladký,
vybral jste pěkné téma. Pro mne to bylo v tomto nehezkém počasí pěkným zdrojem pro zlepšení nálady. Mám schované všechny milostné dopisy a je jich docela dost, a tak jsem si je všechny odpoledne pročítala. Ráda jsem tak na všechny, kteří mi krásná psaníčka posílali, pěkně zavzpomínala. Těším se na dnešní NL a přeji všem i Vám milý pane Sladký hodně zdraví, jsem moc ráda za to, že Vás po dlouhé době budu moc poslouchat.