Pozdně barokní dům v centru Unhoště nenávratně chátrá. Majitel si s ním neví rady
Řadu let chátrá v Unhošti na Kladensku dvě stě let starý dům přímo v památkové zóně. Majitel ho koupil se záměrem, který mu později zkomplikoval územní plán i nedostatek peněz. Městu se jeho přístup nelíbí, nemůže s tím ale nic dělat.
Stěžují si například Vinšovi, kteří s domem těsně sousedí. Památkově chráněný objekt se jim už roky pomalu rozpadá před očima, sesunula už se i zídka, která oba dvorky odděluje. Ze střechy padají na jejich pozemek tašky. „K domu vůbec nedoporučuji chodit, protože tady visí okapy vlastně ve vzduchu, ta dřeva drží silou vůle,“ ukazuje z ulice starostka Unhoště za TOP 09 Iveta Koulová. Podle ní odbor výstavby zasílá majiteli výzvy, aby s domem něco dělal – prý ale bezvýsledně.
Jiří Mrázek, který má na středočeském památkovém ústavu na starosti ohrožené objekty, říká, že se o dům jeho majitel dlouhodobě nestará. Jenže Jan Nácovský z firmy Besstie, která památku vlastní, upozorňuje, že případ je mnohem složitější. Před téměř dvaceti lety totiž dům firma koupila s určitým podnikatelským záměrem. Změna územního plánu to ale firmě znemožnila. „Územní plán, který dělala obec, zahrnul tu část, kde je dům, do území určenému pro rodinné bydlení. Tam vznikl problém. Mezitím ještě dům prohlásili za památku. Když jsme ho kupovali, památka to nebyla,“ vzpomíná Nácovský, který pak udělal z domu skladovací prostory.
Společnost potom záměr přehodnotila a začala zvažovat výstavbu domova pro seniory. Podle Jana Nácovského jednala s fondem na podporu bydlení i s bankami, i tato možnost nakonec zůstala neuskutečnitelná. Hlavně kvůli množství peněz, které by oprava stála. Firma náklady vyčíslila na 25 milionů korun. Projekt ale má stále v záloze.
„Je to koule na noze,“ připouští bezradnost Jan Nácovský. „Proto navrhuji, aby ten dům využila obec. My jí ho můžeme pronajmout třeba za symbolické nájemné, na 99 let, nebo za rekonstrukci. Může tu být školka, knihovna, muzeum, cokoli budou chtít. Anebo dům můžeme za vyměnit za nějaký jiný nemovitý majetek,“ nabízí majitel firmy Besstia. Město však o zchátralý objekt, který by si vyžádal investici v řádu desítek milionů, zájem nemá. Podle starostky Ivety Koulové za TOP 09 navíc radnice zatím žádnou takovou nabídku nedostala.
Patrový dům se sedlovou střechou zřejmě postavili kolem roku 1800. V zadní části byly hospodářské budovy. „Není to nejvýstavnější dům, ale je kvalitním příkladem svého typu – tedy městského domu, který stojí prakticky v dolní části náměstí, nikoli třeba někde v okrajové části města. Autenticky se dochovaly všechny konstrukce a dispozice,“ popisuje památkář Jiří Mrázek. V tuto chvíli se ale na domě, kde bývala i koželužna, propadají střechy, stropy, odpadávají tašky. Ohrožuje tak i sousedy nebo chodce.
„Bylo to krásné sídlo. Škoda, že tak dnes neslouží, určitě by se tam hezky bydlelo,“ uvádí památkář Jiří Mrázek. Majitel nemovitosti Jan Nácovský ale upozorňuje, že na to je objekt příliš velký a zdevastovaný a že pokud už chce dnes někdo dát opravdu hodně peněz do bydlení, může si za podobnou sumu postavit luxusní dům na velkém pozemku, a to bez sousedů a požadavků památkářů. Stavení je každopádně čím dál v horším stavu – v seznamu kulturních památek se dokonce uvádí, že jde ze strany majitele o vědomou likvidaci objektu. To ale majitel odmítá.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
