Pražské Hrdličkovo muzeum člověka předvádí, jak jsme se vyvinuli do dnešní podoby

5. říjen 2016
Česko – země neznámá

Největší audioportál na českém internetu

Důkaz, že vlasy a vousy mají dlouhou životnost | Foto: Jolana Nováková, Český rozhlas

Pražské Hrdličkovo muzeum člověka předvádí, jak jsme se vyvinuli do dnešní podoby

Jak se vyvinul člověk do dnešní podoby, co všechno lidské tělo vydrží, jak antropologové pracovali v minulosti a jak dnes? Na to má odpověď pražské Hrdličkovo muzeum člověka. Navíc si v něm můžete zkusit složit kostlivce. Ale ničeho se nebojte, je z umělé hmoty.

V muzeu si prohlédnete dahomejskou tanečnici, která svého času pobývala v Praze. Zjistíte navíc, proč má vyražený zub. V expozici objevíte také egyptské mumie, z nichž jedna musela být před třemi tisíci lety opravdu krasavice.

Muzeum sídlí ve Viničné ulici v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. O jeho založení se zasloužil především doktor Aleš Hrdlička. Narodil se roku 1869 v Humpolci a už jako malý kluk se s rodiči odstěhoval do New Yorku. Přes den pracoval v továrně a po večerech chodil do školy. Jako vysokou si posléze zvolil medicínu a lékařem se stal ve 23 letech. Nejprve v ústavu pro mentálně postižené, o rok později na patologii. Zajímal se o antropologii, kterou následně vystudoval ve Francii. Podnikal vědecké výpravy za americkými indiány a do východní Asie.

Díky poznatkům z expedic zformuloval několik teorií. Nejvýznamnější a dosud nevyvrácená je teorie zalidnění amerického kontinentu z Asie přes dnes již neexistující pevninský pás mezi Kamčatkou a Aljaškou.

Amazonky z Dahomeje vystupovaly na Střeleckém ostrově v roce 1891

Muzeum je komorní, ale plné příběhů

Doktor Hrdlička přišel s koncepcí pražského muzea věnujícího se vědě o člověku a byl jeho hlavním finančním donátorem. Otevřeno bylo 22. října 1937 a ještě téhož roku došlo k přejmenování na Hrdličkovo muzeum člověka.

Hrdlička původně pro muzeum počítal se samostatnou budovou o rozloze přibližně 1 100 metrů čtverečních. Dnes si musí muzeum vystačit s pouhými 128 metry. Je komorní, ale plné příběhů.

„Expozice dodnes kopíruje Hrdličkovu ideu: je rozdělena do čtyř tematických celků, které dohromady mají co nejkomplexněji postihnout tak složitého tvora, jakým je člověk,“ vysvětluje kurátorka muzea Zuzana Schierová. „Hlavními tématy jsou vývoj a rozličnost lidského druhu. Ta doplňují téma vývoje lidského jedince a téma nemocí, odchylek a smrti.“

V roce 1952 se muzeum spolu s Antropologickým ústavem přestěhovalo do Viničné ulice, kde sbírky najdete dodnes. Za dobu svého fungování se návštěva muzea stala součástí výuky přírodopisu a biologie na základních i středních školách.

Hrdličkovo muzeum člověka sídlí v budově Přírodovědecké fakulty UK ve Viničné ulici

V Hrdličkově muzeu člověka jsou vítáni i jednotlivci, kteří si mohou vybrat. V nabídce je klasická, zoologická, historická nebo večerní prohlídka. A také workshopy nazvané Sběratelé kostí, Evoluce člověka – Cesty lidí, Lidské a zvířecí smysly nebo Tajemství egyptských císařů.

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.