Pražské Jezulátko je jedním ze symbolů Vánoc. A také děťátkem s nejbohatším šatníkem

Většina šatů jsou dary věřících. Jeden z nich Jezulátku věnoval dokonce i dupačky. Nejspíš nevěděl, že soška má pod šaty dlouhou košilku.

V Muzeu Pražského Jezulátka, které se nachází přímo v kostele, jsou k vidění některé starobylé textilie z jeho šatníku. Například šaty, které mu věnovala Marie Terezie či šatečky z exotických zemí. Jezulátko se samozřejmě nepřevléká samo. Tuto povinnost mají sestry karmelitky Dítěte Ježíše.

Interiér kostela, pohled k hlavnímu oltáři v podobě vítězného oblouku|foto: Jolana Nováková

Soška Pražského Jezulátka pochází ze Španělska. Zde také byla pravděpodobně zhotovena ve druhé polovině 16. století nebo možná i dříve. Legenda vypráví, že se Ježíšek zázračně ukázal jistému mnichovi, který podle jeho podoby sošku vymodeloval.

Sošku Jezulátka přivezla ze Španělska vévodkyně Marie Manriquez de Lara, která se roku 1556 vdala za Vratislava z Pernštejna. Poté ji předala jako svatební dar své dceři Polyxeně z Lobkovic. Ta Jezulátko velmi uctívala a jako vzácný dar ho roku 1628 věnovala klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné.

Jezulátko prý inspirovalo Antoina de Saint-Exupéryho k napsání Malého prince. A jeden neznámý Brazilec si prý v jinošském věku u Jezulátka vyprosil, aby se stal slavným spisovatelem. Jmenoval se Paolo Coelho a dodnes na to s úctou vzpomíná.

Každoročně v době adventu stojí před kostelem betlém|foto: Jolana Nováková

Máte i vy nějaké také tajné přání? Pokud ano, pak ho přijďte pošeptat Pražskému Jezulátku. Kostel Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského v pražské Karmelitské ulici, ve kterém se Jezulátko nachází, si můžete prohlédnout denně kromě času konání bohoslužeb. Stejně tak Muzeum Pražského Jezulátka, které je součástí kostela. Vstup na obě místa je volný.