Pražský Negrelliho viadukt je s délkou přes jeden kilometr nejdelším železničním mostem u nás
Je historicky prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a v současné době druhým nejstarším pražským mostem přes Vltavu vůbec. Začíná na Novém Městě, klene se nad autobusovým nádražím Florenc, kde tvoří hranici mezi Novým Městem a Karlínem. A pokračuje přes vltavský ostrov Štvanice do bubenské části Holešovic.
Se svojí úctyhodnou délkou 1 110 metrů je nejdelším železničním a celkově třetím nejdelším mostem v Česku. Dříve se nazýval viadukt Společnosti státní dráhy. Dnes se mu říká Negrelliho viadukt.
Výstavba mostu měla za úkol přivést železniční tratě ze severu, z Děčína a Drážďan, do jediného, tenkrát už postaveného nádraží Společnosti státní dráhy. Dnešního Masarykova nádraží. Projekt byl hotový v roce 1845, komise ho posoudila a schválila. Původně zamýšleného stavitele mostu Jana Pernera, který jako třicetiletý zemřel (při cestě vlakem se zranil o návěstní sloupek a zranění posléze podlehl), nahradil rakouský inženýr Alois Negrelli.
Stavbu, na které pracovalo na tři tisíce dělníků různých národností, zahájili na jaře 1846 a už 1. června 1850 byl most uveden do provozu. Do jeho výše zmíněné délky není započítaná později vystavěná východní větev na pravobřežním předmostí. Most je široký 7,6 metru a leží na něm dvoje železniční koleje. Postaven byl jako součást drážďanské větve projektu Severní státní dráhy Olomouc – Praha – Drážďany.
Dodavateli stavby se staly firmy bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny staršího. Celý viadukt měl klenby z kvádrového zdiva, z české žuly a obklady pilířů byly z pískovce se žulovými kvádry na rozích.
Velkou vodu viadukt vydržel
Kvůli přemostění Křižíkovy ulice (nedaleko Hudebního divadla Karlín) byly v 50. letech minulého století tři mostní oblouky zbořeny a proluka byla přemostěna trámovými překlady z předpjatého betonu. V roce 1981 byl podobný zásah proveden i na holešovické straně nad Bubenským nábřežím.
Prostory pod oblouky mostu zejména v oblasti Karlína byly postupně zabedněny, případně přepaženy nebo vybaveny vestavěnými patry. Jako kóje k různým účelům je využívali zejména řemeslníci a speditéři. Bývaly tu skladové místnosti, garáže a různé provozovny. V počátcích rozvoje automobilismu v roce 1906 zřídila firma Velox ve dvanácti obloucích mostu největší garáže v Rakousko-Uherské monarchii s kapacitou 50 automobilů a 100 motocyklů.
Pražskou povodeň v roce 2002 přečkal Negrelliho viadukt v plné síle. Most byl totiž navržen na základě zkušeností z velké povodně v roce 1845. I přes dobovou kritiku z přelomu 19. a 20. století je tato velkolepá železniční stavba považována za jednu z nejlepších v celé střední Evropě. Dlouho plánovaná rekonstrukce proběhla v letech 2017 až 2020. První vlaky na viadukt vyjely symbolicky 1. června, stejně jako v roce 1850, kdy byl viadukt poprvé zprovozněn.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.