Před 80 lety lidé oslavovali konec druhé světové války. Na Mladou Boleslav ale začaly dopadat letecké pumy
Jan Juřena, archivář Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi a vojenský historik, a Sylva Městecká, odborná pracovnice Muzea Mladoboleslavska, hovoří o bombardování města 9. května 1945.
Jan Juřena: „Ačkoli si to ještě i dnes celá řada mladoboleslavských spoluobčanů myslí, tehdy město nebombardovali Němci. Byla to sovětská letadla. Šlo o to, že podle tehdejších dohod byly v rámci kapitulace jednotky německé armády povinny zůstat tam, kde se v té chvíli nacházely. Ale Němci to nedodrželi, chtěli se mermomocí dostat na Západ, do západního zajetí. Dali se do pohybu, a to když se sovětské velení dozvědělo, přistoupilo k této operaci. Chtělo zastavit ustupující kolony.
Plán byl takový, že se soustředí na hlavní komunikační uzly a hlavní silnice. Tomu odpovídá i mapa, která se v Mladé Boleslavi po válce pořídila. Zobrazuje dopady jednotlivých pum. Podle té mapy je vidět, že většina pum spadla do míst křižovatek a na hlavní tahy. Ale samozřejmě je logické, že z té výšky spadla řada bomb i do civilních zástaveb.
Dnes se už ví určitě, že to byla sovětská letadla, protože před několika lety byly odtajněny sovětské archivy, a tam je to jednoznačné. Jsou popsány počty strojů, počty pum, jak sovětských, tak kořistních německých. Z toho důvodu se vlastně tehdy podporovala teorie, že na město zaútočili Němci, protože byly nalezeny německé bomby. Ale sovětská armáda používala právě i kořistní německé pumy.“
Pumy poškodily například sirotčinec v ulici Kateřiny Militké, továrnu ASAP, domy na Podolci, Klingerovu továrnu na Ptáku, domy na náměstí Míru, ocelový most do Čejetic, pomocnou školu v blízkosti kasáren na Jičínské ulici nebo budovy na Staroměstském náměstí. Tam stála také budova hejtmanství.
Sylva Městecká vysvětluje: „To byla budova, která jaksi uzavírala náměstí v linii Staré radnice. Dnes je na tom místě parčík, který byl zřízen při revitalizaci náměstí. Když se dnes na Staroměstské náměstí podíváte, ono má takový podivný neuzavřený tvar. Ta budova tady prostě chybí. Málokdo možná dnes ví, že je to pozůstatek právě těch květnových dnů v roce 1945, kdy budova hejtmanství a domy za ním dostaly zásah a potom byly strženy. Celý ten prostor se odkryl až k ulici Kateřiny Militké.“
Kolik lidí při náletu 9. května 1945 zahynulo? Zprvu se uvádělo, že přišlo o život asi 150 našich civilistů, čísla se neustále zpřesňují. A také značný počet ustupujících německých vojáků, jejich spojenců a prchajících civilistů. „U tohoto čísla už se asi jen těžko budeme schopni dopátrat upřesňujících informací. Ale uvádí se až 400 mrtvých,“ dodává Jan Juřena.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka