Před dvaceti lety se v českých vodách opět objevili lososi. Úspěšný projekt jejich návratu slaví výročí

27. říjen 2022

Původní populace lososů byla v minulosti v Labi a jeho přítocích zcela vyhubena. V roce 1998 byly vysazeny první tisíce plůdku do řeky Kamenice. A zde byly v roce 2002 objeveny první čtyři ryby, které se vrátily do míst, kde vyrostly.

"Lososi se u nás vyskytovali do poloviny 20. století. Poslední záznam, pokud máme přesné údaje, je z roku 1954. Bylo to na řece Labi v úseku Ústí nad Labem. Lososi se potřebují dostat na vhodné lokality, kde vytvoří trdliště, a kde se můžou přirozeně rozmnožovat tak, aby mohly vznikat další generace. Ve chvíli, kdy se naše říční toky začali přehrazovat stavbami, tak vznikla migrační neprostupnost a lososi se v tom říčním systému už pohybovat nemohli," vysvětluje Tomáš Kava, jednatel Severočeského územního svazu Českého rybářského svazu.

Na počátku projektu návratu lososa na naše území byl Český rybářský svaz, z. s., Severočeský územní svaz, který v roce 1998 vysadil prvních 10 000 ks plůdku lososa obecného do řeky Kamenice.

Plůdek lososa byl v průběhu projektu vysazován do toků v povodí Ploučnice a Ohře (potok Liboc) a zejména do Kamenice a jejího přítoku Chřibské Kamenice. V období od roku 1998 až 2022 bylo vysazeno celkem 4 144 000 ks plůdku lososa a cca 140 000 ks půlročka.

K prvnímu potvrzenému návratu lososa na naše území došlo na podzim roku 2002, kdy byly při kontrolním odlovu uloveny čtyři dospělé ryby v Kamenici, které se vrátily do míst, kde vyrostly. V následujících letech k nám migrovalo až několik desítek jedinců.

Urazí i 40 kilometrů za den

U nás mladí lososi vyrostou do velikosti smolta (roček až dvouroček) a potom putují do moře, kde pohlavně dospějí. Po několika letech se vrací na místo, kde byli zrozeni. Během této cesty mohou urazit i tisíce kilometrů.

Na našich výtěrových lokalitách se losos zdržuje poměrně krátce, zpravidla jen týden až několik týdnů.

Naprostá většina lososů po výtěru v našich řekách uhyne, protože nejsou schopni přežít vyčerpání po migraci z oceánu a několika týdnů v řekách. Dospělý losos totiž dokáže překonat 30 až 40 km i proti proudu za den, ale nepřijímá při tom potravu.

Projekt brzdí technické překážky

Díky projektu návratu lososa se podařilo prosadit stavbu rybích přechodů na mnoha tocích, a tak na nich částečně omezit negativní vliv a rozsah staveb jako jsou jezy apod. Člověkem vytvořené překážky však stále představují největší problém pro návrat vyššího množství lososů do našich vod.

Rybářský svaz v minulosti na vysazování plůdku čerpal dotace, v posledních letech však návrat lososa již financoval z vlastních prostředků. Nyní projekt získal soukromého sponzora.

autoři: Radek Duchoň , jmy | zdroje: PRime time PR s.r.o. , ČTK
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.