Proč bychom měli rajčata chránit před deštěm a zálivkovou vodou
Rajčata chráněná před deštěm bývají zdravá mnohem déle, vysvětluje Ivan Dvořák
Na přelomu července a srpna se dobře postaráme o rajčata. Zrají, my je zaléváme, občas se ale na listech objeví nějaké skvrny, rostlinám hrozí plíseň bramborová. Pokud nám nevadí „chemie“, před dobou zrání je vhodné ošetřit rajčata preventivně některým z měďnatých přípravků. Prevencí je také ochrana před deštěm a zálivkovou vodou. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Je to tak, ochrana před deštěm a zálivkovou vodou na listech je důležitá. Rajčata pěstovaná v nádobách pod stříškou u domu, pod nataženou fólií, pod plachtou, chráněná před deštěm, bývají zdravá mnohem déle, třeba až do podzimu. Těm rajčatům, která pěstujeme na záhonu, můžeme poskytnout stříšku jen na dobu deště, třeba z nějakého plastového pytle nebo z fólie.
Ochranu vyrobíme jednoduše. Tyčky nebo spirály u rajčat bývají stejně dlouhé. Když je propojíme nějakou lištou a na vzniklou konstrukci natáhneme fólii, jsou rajčata jako pod deštníkem. Pokud jde o zalévání, nemáme-li rajčata v nádobě, mnoho zalévat nepotřebují. Na poli je také nikdo nezalévá.
Vijany (stopky, na kterých rostou rajčata) mívají mnoho květů, třeba 12 až 14. U cherry typů je necháváme dozrát všechny. U velkoplodých rajčat je lepší ponechat jen šest nebo osm květů a ostatní vyštípnout, aby rajčata jednotně vyzrávala a mohla přirůstat další patra s kvalitní úrodou.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
