Rašelinné lázně ve Vráži na Písecku nabízejí klid, pohodu a blahodárné klima jihočeské vesničky
Lázeňských měst a městeček je v Čechách i na Moravě spousta. Lázeňských vesnic ale moc není. Jednou takovou je Vráž na Písecku na jihu Čech. Má pouhých tři sta obyvatel, ale zato má nádherný neogotický zámek, který je od dob první republiky nikoli šlechtickým, ale lázeňským sídlem.
S trochou nadsázky by se dalo říct, že se do lázní ve Vráži jezdí omládnout už ze samé podstaty věci. Lázně totiž sídlí v jednom z nejmladších zámků u nás. Nechal ho vystavět známý rod Lobkowiczů ve druhé polovině 19. století. Budova byla vyprojektována v tehdy módním stylu tudorovské gotiky a vídeňský architekt Friedrich Flohr ji zasadil do rozsáhlého anglického parku.
Ovšem neuplynulo ani pět let od dokončení stavby a zámek vyhořel. I když lehl popelem celý střed neogotické budovy a velká část mobiliáře vzala za své, stavba se z katastrofy kupodivu rychle vzpamatovala. Do roka bylo vše opraveno podle původních plánů a zámek mohl dál fungovat jako lobkowiczké letní sídlo. Větší komplikací pro chod zámku byl vznik republiky. Na druhou stranu, právě díky ní má Vráž své lázně.
Sanatorium na principu klimatických lázní
Po prvorepublikové pozemkové reformě byla totiž Lobkowiczům zabavena většina pozemků, z jejichž výnosu byl chod zámku financován. A tak jim nezbylo nic jiného, než ho prodat. Koupil ho pražský Podpůrný spolek pro péči a zdraví soukromých úředníků a zřízenců, který v něm zřídil zotavovnu pro své členy. Ukázalo se, že kraj, ve kterém se Vráž nachází, má klima, jež blahodárně působí především na zdraví plic. A tak byl zámek postupně přebudován na plicní sanatorium, které fungovalo na principu klimatických lázní. Vedle toho se ve Vráži od třicátých let provozovala také rehabilitace nervových chorob a pohybového ústrojí, a to s využitím zemité slatiny.
Za druhé světové války zabrala zámek německá armáda, ale i ta v něm provozovala klimatické lázně pro své vojáky, vracející se z východní fronty. Po komunistickém převratu byl zámek zestátněn a začleněn do podniku Československé státní lázně. A od konce padesátých let se v něm léčí pouze za pomoci rašelinných lázní a koupelí. Po pádu komunismu jsou lázně opět v soukromých rukách, dnes je provozuje společnost Lázně Hotel Vráž.
V současnosti se ve Vráži specializují na léčení nervových onemocnění, poruch pohybového aparátu, revmatických chorob, poúrazových a pooperačních stavů. K lázeňským účelům slouží nejenom zámek, ale i Jubilejní a Léčebný pavilon, které byly postaveny v meziválečném období a se zámkem jsou propojeny spojovací chodbou.
Na zámecký park plynule navazuje les, který je protkaný hustou sítí značených vycházkových okruhů. Hosté se tak mohou vydat třeba na Čertovu horu, ke studánce Houžvička nebo k Jezírku lásky.
Partneři
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka