Rasovna stávala v Kladně v Podprůhonu

„Rasovna vznikla v Kladně v polovině 19. století, kdy sem přišel pohodný a existovala tu přes 100 let. Pohodnická koncese je doložená ještě v roce 1945, kdy jí provozovala pravnučka původního pohodného Štěpánka Formánková,“ říká amatérský kladenský historik Zdeněk Pospíšil.

Antouškové neboli pohodní bývali podle jeho slov považováni za podivíny a jejich sídla bývala na odlehlých místech. V kostele mívali dokonce přidělenou zvláštní lavici. „K provozování pohodnictví byla potřeba koncese stejně jako například k provozování hostince,“ dodává Pospíšil.

Mnozí Kladeňáci o tom, kde bývala rasovna, nic netuší. Někteří si sem ale kdysi chodívali hrát. „Znám to jen z vyprávění, moje babička bydlela naproti v tzv. muňáku a pamatuju si, že v tom sklepě na javorem bývala železa na uvazování, když jsme tam jako kluci lezli“ vzpomíná jeden z místních obyvatel.

O kladenské rasovně dokonce pojednává i jeden český román. „Byl to román Marie Majerové „Siréna“, který dokumentuje na rodu Hudců vývoj lidí, kteří přišli do Kladna za prací. Byly to asi 4 generace a jeden z nich, Josef Hudec, bydlel nějaký čas právě v rasovně,“ vysvětluje historik.

V těchto místech stávala kladenská rasovna. Dnes toto místo označuje už jen mohutný strom a rozvaliny malého sklípku|foto: Zdeněk Pospíšil