Řez ovocných stromů: Správné načasování je důležité pro budoucí úrodu
„Když vidím zahrádkáře cvakající nůžkami už od prvních teplejších dnů v únoru, říkám si, to je ale škody! Každý rok ořežou spousty jednoletých výhonů, a tím obírají celé koruny o možnost vytvořit plodné dřevo. A také se víc nadřou. Stromy jsou v té době bez mízy, větve kladou nůžkám větší odpor, než když už v nich míza proudí,“ říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář. A pokračuje:
„Možná si přečetli v knihách, které popisují řez starých odrůd pěstovaných v polních sadech, že se to tak dělávalo. Že se tehdy ovocné stromy prořezávaly v lednu či únoru. Nebo je k tomu vede nedostatek činnosti v předjarních měsících? Nevím. Ale vím určitě, že jediné, do čeho je dobré se v lednu a únoru pustit, je řez bobulovin, okrasných druhů keřů nebo živých plotů.
Čtěte také
Řez u peckovin i jádrovin dnes provádíme v době rašení nebo tvorby poupat. Má to několik výhod. Začínající zahrádkáři vidí, kde jsou květy a neořežou je. Zkušeným strom napoví, kolik květů v koruně bude. A oni se podle toho zařídí. Při malé násadě květů nebudou řezat tolik, jako když stromy bujně kvetou.
Lidé se nás ptají, jestli je normální, že někdo na zahradě či v sadu řeže ovocné stromy v době květu. Nejde jim to na rozum a zdá se jim to být proti přírodě. Je to ale v pořádku. Teplomilné druhy peckovin, tedy meruňky a broskvoně, odborníci doporučují řezat právě na jaře v době květu. Zejména ve středních a vyšších polohách.
Stromy řezané na jaře tolik neporostou, jako kdybychom je ořezali v předjaří. Spíše vytvoří větvičky s plodným obrostem. No a když s tím řezem (třeba právě u broskvoní a meruněk) počkáme až na dobu po odkvětu, nepřipravíme hmyz krmící se nektarem o jeden z prvních velkých zdrojů potravy.
U jádrovin provádíme dva druhy řezu, řez výchovný a řez na plodnost. První jmenovaný se dělá před rašením nebo při prvních náznacích rašení. Jde o to, aby stromek teprve po řezu poslal mízu z kořenů do pupenů, které zůstaly na stromku. A z nich narostla kvalitní, pevná korunka. Mluvíme o mladých stromcích a v případě tohoto řezu se může jednat i o peckoviny.
Řez na plodnost neboli udržovací řez má trochu jiná pravidla. Tvarujeme starší ovocné stromy, stromy v plodnosti, až po narašení, třeba v období okolo květu. Tady to funguje opačně. Počkáme, až je první míza částečně v koruně, a s větvičkami ve špatném postavení nebo s větvičkami zahušťujícími korunu ji odřízneme.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
