ROH

16. říjen 2003

Když se řekne roh, může to znamenat leccos. Místo, kde se sbíhají ulice, hudební nástroj, jeden druh kopu ve fotbale, výrůstek na čele býků a čertů, kout v místnosti... Slovník spisovného jazyka českého uvádí celkem deset významů českého slova roh a já je zde tentokrát nebudu všechny citovat. Stačí, když řeknu, že u všech rohů vlastně vždycky jde o tvar. To, co pojmenováváme slovem roh, je nějak zahnuté, vystupující dopředu nebo naopak ustupující dozadu.

To potvrzuje i etymologie. Slovo roh je všeslovanské, praslovanské rog má pak příbuzné v baltských jazycích, litevsky se roh řekne ragas, lotyšsky rags a staroprusky ragis. Odborníci soudí, že základem našeho slova roh byl baltoslovanský kořen reg-, čnět, z něhož vzniklo rog-, to, co ční.

Do příbuzenstva rohu patří ovšem slova růžek, nároží, roháč, rohák, rohovina, což je materiál třeba na knoflíky z rohů zvířat, rohačky, což jsou saně s rohy, a také rohlík, což původně bylo jen pečivo zahnuté do rohu; dnes se tak ale říká i pečivu zcela rovnému.

Zajímavější je otázka, zda s některým z deseti významů výrazu roh souvisí jiný název boxu, tedy slovo rohování, nějak souvisí. Někteří odborníci říkají, že ne, jiní že ano. Podle převládajícího názoru slovo rohování zavedl v 19. století jako českou variantu slova box zakladatel Sokola Miroslav Tyrš. "Tyršovým východiskem asi bylo," píše Dušan Šlosar ve své knížce Jazyčník, "jihočeské nářeční sloveso rohovat se s obecným významem prát se." V Machkově slovníku se však sloveso rohnouti ve významu praštit někoho silnou ránou, označuje za východočeské, ne jihočeské, a upozorňuje se na moravské róchnuť a róchať, tedy udeřit. Ještě jinde, v časopise Naše řeč z roku 1939, jsem se dočetl, že slovo rohovat se do spisovného jazyka rozšířilo z argotu, tedy z jazyka zločinců. Podle všech těchto teorií by tedy rohování s rohem nemělo nic společného. V Rejzkově etymologickém slovníku se však píše: "lze vyjít i od roh, rohy v ringu mají důležitou úlohu". Ať už je to jakkoli, ať je rohování slovo jihočeské, východočeské, moravské, Tyršovo, zločinecké či od rohů v ringu pocházející, je to slovo, které se jako náhrada původem anglického pojmenování box neprosadilo. Přestože za komunistů měli sportovní komentátoři myslím přímo nařízeno neříkat box, ale rohování, dnes se to slovo už skoro nepoužívá a pokud smím věštit, což v případě vývoje jazyka bývá zvlášť ošidné, za takových deset patnáct let už nikdo slovu rohování nebude rozumět.

Zítra se k rohu ještě vrátím. Jednak jsem dnes neměl čas na zajímavé slovní spojení vzít roha a také o spojení roh hojnosti by se slušelo říct pár slov.

autor: Michal Novotný