ROH II

Když se řekne, že někdo vzal roha, znamená to, že utekl, rychle zmizel, ztratil se. Což souvisí s tím významem slova roh, který Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako sedmý a popisuje ho slovy: "prostor, kde se sbíhají ulice nebo lámou řady domů". Když někdo, třeba zloděj, kterého honíme, vezme roha, zahnul za roh ulice, čímž získal proti pronásledovatelům tu výhodu, že jim na chvilku zmizel z očí, a tak může zmizet definitivně, já nevím třeba v průjezdu domu, za plotem zahrady nebo třeba v kanále. Úsloví vzít roha je tedy poměrně jak říkají odborníci průhledné. Dopátrat se původu slovesa zahnout a zahýbat ve významu být nebo bývat nevěrný svému partnerovi vypadá složitěji. Jde však o totéž jako v případě onoho honěného zloděje. Slovesa zahýbat a zahnout ve významu spustit se s někým jiným než se svým oficiálním či obvyklým partnerem jsou zkráceniny původního úsloví zahýbat někomu za roh, které se užívalo jako popis nevěry. Také ten, kdo provozuje tajný erotický či sexuální vztah, svému běžnému partnerovi zmizí, vezme roha, zahne za roh, zkráceně zahne.

Roh hojnosti, který jsme také slíbil na dnešek, ovšem z žádným sbíháním ulic, tím méně se zahýbáním partnerovi nijak nesouvisí. Slovním spojením roh hojnosti označujeme stav velkého blahobytu, nekončícího bohatství. Původně jde o kozí roh, o ulomený roh kozy jménem Amaltheia, která figuruje ve starořeckých mýtech jako zachránkyně nejvyššího boha Dia. Toho totiž jeho matka hned po narození schovala před svým manželem na ostrov Krétu. Diův otec Kronos měl tu libůstku, že své novorozené děti jedl. No libůstku, politika to byla, Kronos nechtěl mít nástupce, který by ho vystřídal ve vládě nad světem. Což se v případě Dia nezdařilo, mimo jiné i díky koze Amaltheie, která Dia odkojila. Za což ji pak dospělý Zeus leccos dal, například její zlomený roh očaroval tak, že z něj neustále proudily květiny, ovoce, jídlo, pití a různé jiné drahocennosti, Toho rohu se pak zmocnila bohyně štěstí Tyché a věci z něj proudící rozdávala tomu, kdo měl to štěstí, že si ho bohyně štěstí oblíbila. Roh hojnosti pak za renesance byl oblíbeným výtvarným a architektonickým prvkem; existuje spousta obrazů a soch mladých dívek držících jakýsi roh, který málokdy vypadá jako kozí, z něhož se sypou květy, ovoce, dokonce i peníze.