Rozhledna Hýlačka se tyčí nad Táborem. Z jejího ochozu budete mít jižní Čechy jako na dlani
Víc jak století zdobí vrchol kopce Hýlačka nad jihočeským Táborem stejnojmenná rozhledna. Ta původní, dřevěná, odvozená od tvaru středověké hlásky, sice před pár lety shořela. Ale dnes se na jejím místě nachází moderní a podstatně vyšší věž, jejíž tvar je odvozen od předchozí stavby. Táborská čtvrť, kde Hýlačka stojí, se jmenuje Větrovy, a tak bývá nahoře na ochozu pěkně větrno. Na oplátku se z něj ale otevírají nádherné výhledy.
„Asi nejlepší je výhled na Šumavu,“ říká Radek Přílepek z táborské pobočky Klubu českých turistů, která se o rozhlednu se zvukomalebným jménem Hýlačka stará. Pětatřicet metrů vysoká stavba stojí na nevýrazném kopci na jihozápadním okraji Tábora, přesto se z ní otevírá impozantní pohled do všech světových stran.
„Je perfektně vidět Boubín, Bobík, Libín,“ vyjmenovává Radek Přílepek šumavské vrcholy, vzdálené dobrých sto kilometrů jízdy autem. Z ochozu rozhledny se ale zdají být, coby kamenem dohodil. „Vidíme i Plechý, Třístoličník, ale také vrcholky Novohradských hor nebo za dobrých podmínek i vrcholky Brd,“ doplňuje výčet, co všechno lze z Hýlačky spatřit.
První rozhledna byla na Hýlačce postavena už dva roky po vzniku Československa. Architekt Theodor Petřík, místní rodák, který se jinak proslavil návrhy hospodářských a veřejných budov po celé republice, dal věži podobu husitské hlásky. Tato jeho později památkově chráněná stavba ale za nevyjasněných okolností v roce 2012 shořela.
Zanedlouho po tragédii na místě dřevěné rozhledny vyrostla rozhledna nová, tentokrát z oceli. Architekt David Grygar ji spolu se svým týmem navrhl dvojnásobně vysokou, než byla ta původní. Zároveň se inspiroval siluetou původní věže a rozhledně na Hýlačce tím dopřál „ducha a technická řešení svého předka,“ jak uvedla porota soutěže Grand Prix Architektů, která stavbě udělila Národní cenu za architekturu v kategorii design.
Rozhledna na Hýlačce je pro návštěvníky otevřená celoročně, denně od rána do večera. Výjimku tvoří dny, kdy je nepříznivé počasí. Vstup je skrz turniket, který se otevře po vhození požadované částky. Kousek od rozhledny je vybudované rozsáhlé parkoviště pro osobní auta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
