Rtuť v neratovických rybách je, ale ne tolik

Veterináři naměřili nejvyšší obsah rtuti v rybě v Obříství pod Spolanou stejně jako na jaře vědci pracující pro ekologické sdružení Arnika. Ryba však v sobě měla 2,61 miligramů rtuti na kilogram masa, nikoli 12,3 miligramů na kilogram, jak naměřil Český hydrometeorologický ústav pro Arniku. Na pěti místech Labe nechala Spolana změřit koncentrace rtuti v rybách, aby vyvrátila názor Arniky, že chemička významně znečišťuje životní prostředí. Jan Rosmus ze Státního veterinárního ústavu nepovažuje naměřené hodnoty za nijak dramatické. V několika případech sice překročily povolený limit jeden miligram rtuti na kilogram. Obecně ale toxicita ryb není podle Rosmuse vzhledem k jejich zastoupení v českém jídelníčku nijak dramatická. "Důležitý je také podíl anorganické a organické rtuti v tělech, to budeme monitorovat příští rok," řekl ČTK. Obříství pod Spolanou Neratovice považuje za nejzatíženější lokalitu Tomáš Randák z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického Jihočeské univerzity ve Vodňanech. Jak uvedl na jaře ve zprávě pro Arniku, ryby odlovené v této lokalitě loni v červenci vykazovaly závažné patologické změny. V jejich svalovině byly zjištěny nejvyšší koncentrace rtuti, ale i například polychlorovaných bifenylů a DDT. "V České republice ročně unikne kolem 3300 kilogramů rtuti a asi jen čtyři procenta této zátěže připadají na Spolanu. Proto se domnívám, že Spolana není v žádném případě největším znečišťovatelem životního prostředí rtutí," řekl ČTK mluvčí chemičky Josef Petrů. Přípustný limit pro rtuť v tělech sladkovodních ryb se po vstupu Česka do Evropské unie uvolnil. Nyní činí jeden miligram na kilogram svalové hmoty, dříve to bylo u nedravých 0,1 miligramu na kilogram, u dravých 0,5 miligramu na kilogram.

Rtuť se podle Arniky do Labe dostává ve velké míře z podniků chlorové chemie, tedy neratovické Spolany a Spolchemie v Ústí nad Labem. Výroba nebezpečného chloru je v těchto chemičkách založena na amalgámovém postupu využívajícím jedovatou rtuť. Arnika požaduje, aby Spolana tuto technologii co nejdříve nahradila modernější membránovou metodou. Spolana ovšem počítá s přechodem na tuto technologii až v roce 2015. Do roku 2011 by také měli odborníci zlikvidovat starou amalgámovou elektrolýzu ve Spolaně, která je také zdrojem úniků rtuti do prostředí. Rtuť se akumuluje v organismech a přenáší se potravním řetězcem. Nejvíce jsou rtutí ohroženy organismy na vrcholu potravní pyramidy včetně člověka.