Šemíkův hrob v Neumětelích označuje velký kámen z pradávného pohřebiště i okázalý tympanon
O bájném Horymírovi a jeho koni Šemíkovi se můžeme dočíst ve Starých pověstech českých. Ale v Neumětelích ve Středočeském kraji zjistíte, že byl Šemík skutečný. Právě v této malé vesničce na Berounsku má totiž svůj hrob, který připomíná spíš malou hrobku. Jeho ostatky jsou přitom chráněny zajímavou legendou. Ta od pradávna říká, že pokud se někdo opováží podívat pod náhrobní kámen, stihne Neumětely velká pohroma.
Obec Neumětely leží v krásném místě. Přesně mezi chráněnými oblastmi Brdy a Křivoklátskem ve Středočeském kraji. A když se tam zastavíte, překvapí vás na návsi nejen směrovky k obecnímu úřadu, ale také k pomníku bájného koně Šemíka. Ať už tomu budete věřit nebo ne, Šemík má v Neumětelích úctyhodný hrob, který tu lidé od nepaměti udržují. To dokládá nápis, který byl v roce 1887 do pomníku vytesán: „V Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra, zakopán leží.“
Už ve druhé polovině 16. století pověst o Horymírovi a jeho koni Šemíkovi zmiňuje Václav Hájek z Libočan ve své kronice a místo Horymírovy tvrze klade do Neumětel. A tam umisťuje i Šemíkův hrob. Ve stejné době to zmiňují i jiné kroniky, které se odvolávají na starší prameny. Ostatně jedna zajímavá souvislost tu přeci jenom je. Je totiž doloženo, že v blízkosti existovalo několik vladyckých sídel a mezi nimi mohlo být i sídlo Horymírovo. Sám kostel v Neumětelích býval opevněn valy a kromě kostela byly v okolí tři tvrziště.
Šemík se nesmí rušit
Bylo by proto logické místo údajného posledního Šemíkova odpočinku pořádně prozkoumat. Ale to možné není. Místní legenda totiž praví, že pokud někdo naruší Šemíkův hrob pod velkým kamenem, dopadne na Neumětely množství pohrom a neštěstí. A tak kdykoliv se někdo chystal udělat archeologický průzkum nebo se podívat pod kámen, místní to nedovolili. Jako první tu chtěl kopat místní farář a nebylo to umožněno ani páteru Krolmusovi. Díky tomu hrob stále ukrývá tajemství, kterému všichni rádi věří.
Hrob leží v těsné blízkosti kostela sv. Petra a Pavla. Má tvar klasicistního tympanonu, který v roce 1887 nechali postavit majitelé zdejšího panství, Schwarzenbergové. Tympanon je z pískovce a na zemi uprostřed mezi pilíři spočívá velký balvan.
Pokud se rozhlédnete, zjistíte, že v blízkosti kostela je podobných velkých opracovaných kamenů víc. Údajně by se mohlo jednat o pozůstatky pradávného pohřebiště raně slovanské nebo předslovanské doby. Jeden z těchto kamenů už od nepaměti označuje i Šemíkův hrob. Teprve na počátku 19. století byl označen prvním pomníčkem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
