Sklízíte dýně se zelenými skvrnami nebo cukety s hrbolky? Důvodem jsou virózy
13. září 2024
Letos se na zahrádkách setkáváme s plody tykvovitých rostlin, tedy například okurek, dýní, cuket, melounů, které vypadají jinak, než jsme zvyklí. Mají jinou barvu, tvar, na povrchu hrbolky. Jsou takové plody jedlé? A co změny na nich způsobilo? Vysvětlí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Změny způsobují virózy. A lidé se toho tak trochu bojí. Ptají se, proč jsou cukety hrbolaté? Hokkaida a další tykve (dýně) skvrnité až do dužniny?
Zde jsou důvody:
- začátek roku přál množení savých škůdců, mšic. A právě mšice jsou přenašeči viróz. Tam, kam si sedne infikovaná mšice a pár hodin saje, tam přenese i virózy. No a šťávy s virem se napije další mšice, která zrovna létá a přenese viry dál. Viry může přenášet i další hmyz
- to, že je rostlina virem napadená, je nám v podstatě jedno. Ale jen do chvíle, než se objeví něco divného na plodech. Cukety nejsou tak hezké tvarově, mají na povrchu něco jako bradavice, kroutí se. Tykve, například často pěstované Hokkaido, mají na povrchu zelené skvrny. Barva skvrn jde do dužniny. Když plod oloupeme, nevypadá nijak vábně, ale jedlý je. Virózy ovšem snižují výnos.
Jak se virózy na tykvovité rostliny dostaly?
- virózy přenáší hmyz, především mšice, ale také křísi a někteří brouci
- virózy jsou přenosné i osivem. U melounů může být napadeno až 10% semen, u tykví až 35%
- virózy nepřenáší hmyz, který květy rostlin opyluje. Tedy nepřenášejí se pylem.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.