Sklízíte poškozené brambory, mrkev nebo řepu? Povíme, se kterými škůdci se dělíte o úrodu
Drátovci, což jsou larvy kovaříků, a také larvy chroustů a chroustků nebo slimáček polní, jsou škůdci, kteří nahlodávají brambory, mrkev, prostě cokoliv, co má v sobě v současné době vodu. Nejvíce se objevují tam, kde záhony s bramborami a zeleninou sousedí s loukami. Nebo na pozemcích, které donedávna bývaly loukou a my jsme je přetvořili na pole a záhony. Jak se těchto škůdců zbavit nebo alespoň omezit jejich počet? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Drátovci, kteří žijí pod travním drnem, strádají a stěhují se. Podobně ponravy. Představa, že je zcela vyhubíme použitím dusíkatého vápna před setím nebo sázením, je mylná. Do prostoru, kde jsme je eliminovali, se z okolí nastěhují noví škůdci. Výrazně ale drátovce omezí, když se pozemek před sázením třikrát ošetří použitím rotavátoru.
Částečně se můžeme drátovců zbavit, když jim nabídneme něco lákavějšího mimo záhon. Jak na to? Zbytky zeleniny nebo slupky z melounů a dalšího ovoce zakopeme na krajích pozemku. Taková podzemní past je něco jako brázda vedoucí ze směru od louky, plná pochoutek, která larvy zasytí a už se jim nechce dál. Můžeme také vytvořit past s čerstvým hnojem. Slimáky zase odchytáváme na zbytky zeleniny na povrchu.
Pořiďte si vyvýšené záhony
Pokud přejdeme na systém vyvýšených záhonů nebo pěstování kořenové zeleniny na vyšších hrůbcích, bude napadení nulové nebo menší než v běžných záhonech.
Kdo pěstuje mrkev, může krajní řádky nechat růst bez jednocení, aby škůdce zastavily a nasytily. Radou pro pěstitele brambor je vysazovat velmi rané a rané odrůdy brambor, které se sklízejí v době, kdy je ještě alespoň trocha něčeho šťavnatého na louce a v kompostu a tomu dají škůdci před bramborami přednost.
Také můžeme na okrajích pozemku pěstovat kultury, které zmíněné škůdce nezajímají. Třeba rajčata, papriky, fazole a zeleninu bez dužnatých kořenů. A saláty, košťáloviny, ředkve, ředkvičky, řepu nebo cibuli, tedy dobroty lákavé pro drátovce, ponravy a slimáčky, umístíme doprostřed pozemku.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
