Slavný obraz Zlatokorunské madony se do kláštera ve Zlaté Koruně vrátil po téměř osmi desítkách let
V neděli 17. dubna 2016 zažil klášter Zlatá Koruna zažil historicky významný okamžik. Na den přesně se po 78 letech vrátil domů, do klášterních zdí, gotický deskový obraz známý jako Zlatokorunská madona.
„Obraz mohou návštěvníci spatřit v takzvané Opatské kapli,“ upřesňuje kastelánka Lenka Tondlová. Podle její slov také mohou spatřit návštěvníci obraz na vlastní oči jednak při absolvování prohlídkových tras kláštera, ale také i každou neděli po bohoslužbách.
Obraz namaloval nám neznámý malíř v době mezi lety 1410 až 1420 na zakázku pravděpodobně přímo pro klášter.
„Dlouho byl pokládán za nejstarší příklad takových zobrazení, a proto byly kompozičně obdobné malby po desetiletí označovány jako zlatokorunský typ a považovány za jeho repliky. Dnes je však tento druh obrazu nazýván jako svatovítský, podle madony namalované kolem roku 1400 pro katedrálu sv. Víta v Praze,“ vysvětluje typologii mariánských obrazů Roman Lavička.
Obraz Zlatokorunské madony byl počátkem 15. století namalován zřejmě v některé z pražských dílen, ale není vyloučeno ani to, že vznikl na jihu Čech. „Je pravděpodobné, že deska byla pořízena přímo pro cisterciácký klášter, kde plnila funkci takzvané matky a ochránkyně konventu (latinsky Mater domus),“ přibližuje původ obrazu Roman Lavička, odborník na restaurování a památkář, a dodává, že „Pannu Marii chovali cisterciáci ve velké úctě jakožto svou hlavní patronku.“ Po zrušení kláštera se Zlatokorunská madona stala patronkou nově zřízeného farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde byla součástí hlavního oltáře až do roku 1938.
Obraz Zlatokorunské madony má za sebou i těžké chvíle. Z obav před nebezpečím rozpínající se hitlerovské třetí říše byl obraz 17. dubna 1938 převezen do Prahy. V průběhu let totalitního režimu byl vystaven jako součást expozic starého umění Národní galerie, kde se mu dostalo odpovídajících podmínek pro uchování i náležité odborné péče.
„V devadesátých letech byl obraz navrácen církvi, ale jeho návrat do Zlaté Koruny se odkládal. V té době byl zapůjčen do kláštera ve Vyšším Brodě. Po dlouhých jednáních a za zásadního přispění zesnulého biskupa Mons. Jiřího Paďoura se podařilo dospět k dohodě, na jejímž základě se obraz do Zlaté Koruny vrátil,“ popisuje novodobou historii obrazu kastelánka Lenka Tondlová.