SLEČNA
Slečna je slovo běžné. Označujeme jím svobodné dívky, neprovdané ženy. Což ale neplatí dlouho. Jen něco málo přes sto let. Neprovdaným dívkám se slečny začalo ve městech říkat někdy v 70. letech 19. století a na venkově se toto slovo v tomto významu rozšířilo ještě později. Nechci říct, že předtím slovo slečna v češtině neexistovalo. Používalo se někdy od 17. století, jeho první výskyt v psaném textu je z roku 1622, ale znamenalo něco trochu jiného.
Než povím, co znamenalo, promluvím o slově šlechta. To k nám a také do Polska přišlo ve 13. století spolu se vznikem společenské elity, která své vysoké postavení zakládala nejen na majetku a vojenské síle, jako dosavadní velmožové či vladykové, ale také na řekněme biologických faktorech, tedy na rodové kontinuitě. Řekl jsem, že slovo šlechta k nám přišlo, ano, jde slovo přejaté, středohornoněmecká slova slahte a geslechte znamenala, rod, kmen a také původ. Šlechtici měli a dosud mají původ v konkrétním rodu, jehož příslušníci jsou známi mnoho generací dozadu.
Do blízkého příbuzenstva slov šlechta, šlechtic a šlechtična patří výrazy šlechetný a ušlechtilý, kterými označujeme výsostně kladné vlastnosti. Jako synonyma slova šlechetný Slovník spisovného jazyka českého uvádí výrazy dobrý, čestný, vynikající jakostí, velmi hodnotný. Ušlechtilý je pak povahově dokonalý, velkomyslný a také esteticky dokonalý, krásný. To všechno jsou vlastnosti a rysy, které měli nebo chtěli mít šlechticové. Šlechta byla elita a jako taková měla mít elitní vlastnosti. S tím souvisí i další příbuzný výraz, sloveso šlechtit, které jednak znamená zkrášlovat, jednak zlepšovat vlastnosti třeba rostlin či zvířat záměrným křížením, využitím dědičnosti. Pořád jde o údajné, a často skutečné, vynikající vlastnosti šlechty.
U výrazu slečna, ačkoli je také blízce příbuzné slovu šlechta, o vlastnosti nejde. Toto slovo vzniklo zkrácením slova šlechtična, vlastně asi z nepořádné výslovnosti výrazu šlechtična. Slečny byly v 17., 18., a části 19. století mladé, neprovdané šlechtičny.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.