Slib z armádních kruhů, že se nebude opakovat rok 1968, mi tenkrát vehnal slzy do očí, vzpomíná Michael Kocáb
Michael Kocáb je hudebník, občanský aktivista, politik, podnikatel a nově i spisovatel. Kniha Vabank, kterou napsal, mapuje vzpomínky na období celé Sametové revoluce. Kocábovým celoživotním přítelem byl Václav Havel, který se stal i kmotrem jeho syna. Xaverovi Michael přiblížil názory prezidenta Havla z doby před jeho odchodem. Část svých vzpomínek věnoval také osobnímu setkání se zpěvákem Michaelem Jacksonem v roce 1996.
Knihu Vabank začal Michael Kocáb psát 1. ledna 2019. Učil se přitom dávat znovu den po dni Sametovou revoluci do souvislostí. Byl sice přímým aktérem tehdejších událostí, ale v knize chtěl rozklíčovat, co se vlastně tehdy dělo. „Je to napínavější než jsem si myslel. Do paměti se mi asi nejvíce vryla volba prezidenta Václava Havla, mého celoživotního přítele. Největší zásluhy na Sametové revoluci však měli naši občané. Pokud by jich statisíce nevyšly do ulic, tak by asi revoluce nebyla. Brutální zásah na Národní třídě byla jenom taková ochutnávka, ale reakce lidí vyrazila tehdejším pohlavárům dech.
Pro mě osobně bylo tenkrát nejdůležitější, že jsem se dostal do nejvyšších armádních kruhů. Zajistil jsem příslib, že se nebude opakovat něco podobného jako v roce 1968. Tenhle moment mi vážně vehnal slzy do očí. Nedalo se jim sice úplně věřit, ale mělo to velký psychologický efekt,“ vzpomíná na listopadové dění roku 1989 Michael Kocáb.
Vzpomínka na Václava Havla
S Václavem Havlem se Michael Kocáb přátelil mnoho let, trávili spolu například i Silvestry. „Snad je dobře, že se současného stavu Václav nedožil. Jemu šlo hlavně o to, abychom se vymanili z vlivu Ruska, a to je dnes nahlodáváno. Také chtěl, aby byl ukončen vliv KSČ na naše věci, a abychom se stali členy rodiny západních států. Za důležité považoval Václav zejména oblast lidských práv doma a v zahraničí. Víte, ono svobodu bereme často jako samozřejmost, podobně jako vodu nebo vzduch, ale běda, když ji nemáme. Dnes se bojím, že jsou hodnoty ohroženy, že bychom o ně mohli přijít. Těsně před smrtí mi Václav Havel řekl: ‚To vše se žene jinam, než jsem čekal,‘ byl zklamaný.“
Xaver se Michaela Kocába zeptal, zda zažil Václava Havla v situaci, kdyby si nevěděl rady. „Každý člověk se někdy dostane do vnitřních problémů. U něj šlo hodně i o vztahové věci. Ke konci Václavova života o něm vyšla kniha, která ho hodně mrzela. Říkal mi tenkrát: ‚Vše je ztraceno, moje pověst je zničena‘,“ vzpomíná Kocáb.
Michael Jackson
Pro Michaela Kocába bylo hodně zvláštní také setkání se zpěvákem Michaelem Jacksonem v roce 1996. Často na ně myslí, a to nejenom proto, že Jackson byl jedním z jeho vzorů. „Václav Havel mi přihrál možnost, abych muzikanty a lidi z umělecké branže provázel po Hradě. Když Jackson přijel do Prahy, přišlo ze sekretariátu prezidenta nařízení, že na Hrad nesmí přijít v roušce a v klobouku. Domluvil jsem, že si mohl nechat alespoň klobouk.
Jackson přišel v doprovodu svého manažera a najednou to bylo, jako když vchází slunce. Něco zkrátka bylo jinak. Zaměstnanci kanceláře prezidenta brali Jacksonovu návštěvu s nadhledem, ale také jenom do chvíle, než se objevil. Usedli jsme ve složení – Václav Havel, Michael Jackson, jeho manažer, já a překladatelka. První otázku položil Václav Havel. Jackson začal odpovídat, ale slovo převzal jeho manažer. Jackson se na chvíli stáhl, ale najednou manažera uprostřed slova zarazil a pokračoval dvacetiminutovou řečí, která byla na úrovni tajemníka OSN. Až později jsem se dozvěděl, že jedním z jeho talentů bylo právě řečnické umění,“ přibližuje výjimečné setkání Michael Kocáb.
Michael Kocáb zvažuje v příštích volbách svoji kandidaturu na prezidenta. Proč by to chtěl zkusit a co si o tom myslí jeho rodina, uslyšíte v záznamu pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.