Smetanova Má vlast se v roce 1929 stala vůbec první zaznamenanou nahrávkou České filharmonie
Když koncem září roku 1874 začal Bedřich Smetana komponovat symfonickou báseň Vyšehrad, prožíval těžké životní období. Řešil vleklé problémy na postu ředitele opery Prozatímního divadla a navíc začal ztrácet sluch.
I když vzápětí ohluchl zcela, stále komponoval. K Vyšehradu přibyla ještě Vltava, Šárka a Z českých luhů a hájů. Čtyři symfonické básně na vlastenecké téma spojil v jeden celek a o dva roky později se rozhodl přidat ještě dvě básně na téma husitských válek. A tak se ze čtyřdílného cyklu stal šestidílný, obohacený o části Tábor a Blaník.
Tóny Smetanovy symfonické básně Má vlast poprvé zazněly o nedělním poledni 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně. Plakáty uváděly, že: „OrKestr královského zemského českého divadla jest valně rozšířen pány členy filharmonie a četnými ochotníky. Programy se prodávají po deseti krejcarech.“
Má vlast se v roce 1929 stala vůbec první zaznamenanou nahrávkou České filharmonie. Dirigoval ji Václav Talich. Každoročně 12. května, v den výročí autorova úmrtí, zahajuje festival Pražské jaro.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
