Smetanova Má vlast se v roce 1929 stala vůbec první zaznamenanou nahrávkou České filharmonie

3. listopad 2023

Největší audioportál na českém internetu

Smetanovy poslední akordy, barvotisk podle olejomalby, pohlednice | Foto: Josef Mathauser, eSbírky – kulturní dědictví on-line, Národní muzeum - České muzeum hudby, CC BY 4.0, ©

Smetanova Má vlast se v roce 1929 stala vůbec první zaznamenanou nahrávkou České filharmonie

Když koncem září roku 1874 začal Bedřich Smetana komponovat symfonickou báseň Vyšehrad, prožíval těžké životní období. Řešil vleklé problémy na postu ředitele opery Prozatímního divadla a navíc začal ztrácet sluch.

I když vzápětí ohluchl zcela, stále komponoval. K Vyšehradu přibyla ještě Vltava, Šárka a Z českých luhů a hájů. Čtyři symfonické básně na vlastenecké téma spojil v jeden celek a o dva roky později se rozhodl přidat ještě dvě básně na téma husitských válek. A tak se ze čtyřdílného cyklu stal šestidílný, obohacený o části Tábor a Blaník.

Tóny Smetanovy symfonické básně Má vlast poprvé zazněly o nedělním poledni 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně. Plakáty uváděly, že: „OrKestr královského zemského českého divadla jest valně rozšířen pány členy filharmonie a četnými ochotníky. Programy se prodávají po deseti krejcarech.“

Má vlast se v roce 1929 stala vůbec první zaznamenanou nahrávkou České filharmonie. Dirigoval ji Václav Talich. Každoročně 12. května, v den výročí autorova úmrtí, zahajuje festival Pražské jaro.

autor: Jitka Škápíková

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.