Dana|Moc Vás zdravím, pane Honzo. máte dnes docela těžké téma, ale Vy si s ním poradíte. Ráda Vás poslouchám. A když jste nadhodil nějaké další téma, nemohlo by to být třeba téma BRÝLE ? Já vím, spousta lidí už si nechala udělat operaci očí, ale humorných zážitků kvůli brýlím se jistě najde. Takže se mějte hezky.
Alena|Pěkný večer všem. Je to už pár let, pracovala jsem na osobním oddělení, samozřejmě jsme nemohli nikomu nic říkat, to je jasné. Jednou se propouštělo a já musela napsat deset výpovědí, na druhý den byla svolána porada, oni se posadili, nachystali si bloky na poznámky a ředitel rozdal výpovědi. Vidím to jako dnes, jaký nastal strašný údiv, když si to dotyční přečetli. Dva z nich byli moji kamarádi, ale ani jim se nedala říct pravda dopředu. Dodnes, když si na to vzpomenu, byl to jeden z nejhorších dní v zaměstnání.
Daniela z Prahy |Dobrý večer, zdánlivě jednoduché téma. Co na srdci, to na jazyku. Pravda je pro většinu lidí jasná, ale podstatné je jak ji interpretujeme. Při studiu novinařiny nám byl dáván humorný příklad, jak lze nelhat, ale interpretovat pravdu dle potřeby. Při závodech doběhne do cíle jako první Američan a jako druhý Rus. Agentura TASS přinese informaci, že Američan doběhl předposlední, zatímco Rus byl druhý. Je to pravda. Takových příkladů lze uvést mnoho. I dnes přijímám každou zprávu opatrně, s ohledem na zdroj. A nepotěším vás, naučila jsem se neříkat vždy to, co mám na jazyku. V životě se mi to mnohokrát krutě nevyplatilo. Také ve svém věku už jsem se naučila milosrdnou lež k nemocným, protože přece naděje umírá poslední a já je nechci děsi víc, než už vyděšení z blížícího se konce jsou. Vyřčené slovo nevezmete zpět ani párem volů, proto rozvažuji, co vyslovím a především ke komu. K posluchačům noční linky se obracím upřímně s pozdravem dobrou noc. Daniela
Jana|Dobrý večer linkaři a p. Macoun, téma je akorát ušité na dnešní dobu. Říct pravdu chce životní vyzrálost, abyste nevypadali drze a také zkušenost v jednání s lidmi. Jak dlouho mi to trvalo, než jsem se dokázala ozvat. A kdo mě popostrčil? Moje vlastní matka, která mi to řekla sice drsně, to se tu psát nedá, ale pomohlo to. Člověka netěší, když si na vás někdo dovoluje, protože vás odhadl, že si na sobě necháte dříví štípat. Ale zkusíte to a za tu reakci druhé strany to stojí! Takže si v okolí "uděláte pořádek" a už nejste považován za pitomečka. A v práci? Pracujete-li s lidmi, jste stále vedeni k asertivitě, abyste se někoho nedotkli, tak půl hodiny omíláte něco, co by se dalo říci dvěma větami. Říci NE, to je nejen umění, ale chce i životní zkušenost. V kolektivu nechcete vypadat jako člověk neochotný a nepříjemný, tak kýváte a kýváte a výsledkem je vaše nespokojenost. Protože vy máte být ten chápající, vstřícný, ale pak vám dojde, že takhle to už nejde a nezbývá než to NE říkat. Být stále ten hodný, může v kolektivu také brzy vypadat jako "hloupý", snad chápete jak to myslím. Ovšem pravdu o sobě my lidé, hůře přijímáme, to asi nepřekvapí. Mám teď problém v rodině říct, že jeden člen trpí sociální fóbií, prostě má strach z lidí, je to na psychiatra, ale zatím mi řeknou, že ten dotyčný "má svůj svět". Chci mu jen pomoct, protože takhle žít se nedá, tak přemýšlím, jak to vést dál. Pane Macoune, jen více podobných témat, která nutí k zamyšlení a jsou užitečná. Jana
Helena|Ted zrovna mluvi pani o Americe, jak tam kazdy kazdeho jen chvali. Ja ziju v Kanade, Ontariu a mohu potvrdit, ze je to takova kultura. Deti jsou tu od malicka povzbuzovany k tomu, aby byli pozitivni, aby se umeli vychvalovat. A to se opravdu deje. Clovek kdyz prijde ze stredni Evropy tak si mysli, ze nic neumi, nic neni a pak jenom (prominte za to vyjadreni) "cumi", kdyz zjisti kolik toho vetsina veci neumi, hlavne zasadni bezne zivotni veci. Je to proste ve velke mire kulturni (ci spise nekulturni) a vychovna vec, nerikam, ze takovy je kazdy, ale vetsina spolecnosti. Umeji se tak vychvalit, ale kdyz pak clovek pozna blize ci osobne co vlastne tak vychvaluji, tak zjisti mnohokrat, ze "mnoho povyku pro nic" je pravdou. Je to trochu usmevne a clovek jim to nemuze mit za zle, vyrustaji v tom.
Bedřich |Dobrý večer hodně lidé závidí to je špatná vlastnost
Když řeknete pravdu tak se každý zlobí
Já jsem jednou vyhrál šťastný deset 4350 Kč
Já jsem to řekl V práci jeden pan mně říkal že má hodně
Takových tiketu to byla závist. Nashledanou
Blanka|Dobrý večer,já mám raději pravdu než lez, ale kde vím,že by to toho člověka bolelo, ta si to raději nechám pro sebe (to se týká nemocných lidí). Sama mám také raději, když mi řekne někdo pravdu do očí,než aby mi lhal,ať je ta pravda jakákoliv. Zdravím všechny,kdo nemůže spát jako já a vždy čekají na noční linku. Blanka z Přeloučska.
frantisek svaricek|DOBRY VEČÉR P.MACOUN A POSL.N.L.CO SE TÝČE NOČNI LINKY A MNOU VYPRÁVĚNÉ PŘÍBĚHY,TAK MOSIM PŘIZNAT ŽE VŠECHNY JSOU PRAVDIVÉ,PROTO SE POD NĚ PODEPISUJU PLNÝM JMÉNEMI PŘÍJMENÍM,NIC NENI VYMYŠLENO. AJI V TÉ NAŠÍ HOSPODĚ KDYŽ VYPRÁVÍM MOJE ZÁŽITKY,TAK TI UCHÁLI TOMU NEVĚŘI.TAKY JSEM BYL PÁRKRÁT U SOUDU JAKO SVĚDEK,TAM JSEM TO VŽDYCKY VYKLOPIL PO PRAVDĚ,NEUBLÍŽIL JSEM ŽALOVANÉMU,ANI ŽALUJÍCI STRANĚ ,TAK ŽE SE NA MĚ NIKDO NEZLOBIL. MÁM RÁD KDYŽ MĚ MAJI LIDÉ RÁDI ZA PRAVDOMLUVNÉHO,NEŽ ZA UKECANÝHO. ŠVAGR VŽDYCKY ŘIKÁVÁL O MOJEM OTCI,MÁM RÁD ŠVAŘÍČKA,PROTOŽE MLUVÍ PRAVDU.MUSIM TAKY ŘÍCT ŽE JSOU ZÁLEŽITOSTI O KTERÝCH SE MLČI A NEHOVOŘÍ SE O NICH,ANI PANU FALÁŘI V KOSTELE U ZPOVĚDI.ZDRAVI,FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
Iva|Dobrý večer, říkám vždy pravdu i když se nelíbí... A tak musím napsat, že koušete, ne že ne.. Minule chtěla být paní vtipna(a byla) ošklivě jste ji usadil, že NL není Seznamka... Kousl jste... Jinak dobrý, ale bylo mi ji lito... Hezký poslech všem
Jana Jirkov|Dobrý večer Honzo! Ano, ano, bývám často prostořeká a udělalo to neplechu hlavně ve vztazích s muži a rodiči a někdy i přáteli. Prostě častokrát přestřelím, někdy toho lituji, ale někdy si zatím co řeknu, dokážu i tvrdě stát, patří to k mé nátuře, znamením jsem totiž ohnivá Střelkyně a na toto znamení to sedí dokonale. Ale někdy je bych řekla lepší slyšet lež z milosrdenství, než krutě vpálenou pravdu, teda aspoň podle mého, protože ta pravda umí být někdy sakra krutá...........
Dobromila Atalovičová |ZMILAMMDRAVIM VAS HONZO A VSECHNY NEJTEZI VECI JE PRAVDA TU SNESE MALO LIDI HNEV JE ZLY PORADCE KDO JE ZLY NENI STASTNY KAZDY SI URCUJE SVOJI CENU TO JSOU ZRNA MOUDROSTI VSEM VSE DOBRE ZDRAVI POHODU VAM ZDAR A SILU NAS MILY MODERATORE VSECHNY ZDRAVI DOBRO
Michal Sedlák z Myšlína|Myslím, že každá věc se dá druhému říct zdvořile a citlivě, i ta nejméně příjemná. Kamenem úrazu je právě to, že ne každý to dovede. To jsem takhle onehdy byl na jednom takovém terapeutickém sezení. Měl jsem slovo. Jedna paní už chtěla na čerstvý vzduch (řekněme to tak) a nechala se slyšet, že jsem sebestředný, že mám vysoké ego. Možná ho mám tak vysoké, že ho sám nevidím, a naštěstí ho nevidí ani ti, kdo mě opravdu znají. Nebo si aspoň nikdo z nich nikdy netroufl mi to říct. A tak když se za jasných nocí dívám na hvězdnou oblohu, vidím Polárku, Velký i Malý vůz, ale svoje souhvězdí Vysoké ego nějak nevidím. Dobrou noc ve společnosti Noční linky. A ještě pár uklidňujících slov na závěr: Slova upřímná ještě neznamenají slova pravdivá. Třeba ten, kdo je pronesl, měl špatné dětství. Anebo se prostě jenom nenasnídal.
Sylva|Prosím o zveřejnění alespoň písemné:
Přiznám se bez mučení že pana Sváťu se mi přes internet v klubech seniorů nepodařilo najít. Protože jsem v mládí pracovala s lidmi, dnes to dělá dcera i přítel, máme nějaká témata pro zábavu seniorů. Tímto prosím pana Sváťu aby napsal ve kterém klubu působí. Děkuji. Sylva.
Sylva|Mám zkušenost že lhát není třeba. Pravdu, i tu nepříjemnou se snažím říct citlivě a nebo radši mlčet. Už jsem narazila když jsem chtěla pravdou někomu pomoct a obrátilo se to proti mě.
Teď jen krátce reaguji na včerejší Linku, kterou jsem neslyšela (měla jsem doma návštěvu až do rána), jen četla. A tak Milanovi posílám úsměv a pana Svaťu si v Brně najdu protože bych mu možná dala nějaký tip na zábavu pro jeho klub:-) Dobrou noc:-)
Fany|Dobrý večer. Tohle není můj výmysl, odborníci mohou potvrdit: Někteří lidé mají tu "schopnost" z malého detailu který vidí, poznat celý příběh. Žel často si vše kolem toho detailu dosadí špatně, věří tomu, mluví o tom a problém je tady. Tuto vadu mám i já, i když jsem se ji v minulosti pokoušela odblokovat, dnes se snažím nedomýšlet si, NEVYTVÁŘET SI DOMNĚNKY! Jinak mohu člověku takovou "pravdou" ublížit. Jednou už se mi stalo, že jsem takto ztratila rodinu přátel. Život mě stále učí. Například co jsem si měla myslet když byl přítel na služební cestě a ráno se mi jako obvykle neozval. Nebral mi ani telefon a kolem poledne mi napsal stručně "dobré ráno". Mohla jsem si myslet že se včera opil a teď vyspává nebo že má jinou ženu? Pravda byla ovšem taková že operátor jeho mobilu měl prokazatelnou poruchu! Mějte se všichni krásně!
