Dana z Blatné|Srdecme zdravim. Nocni linku a Verim v Nove začátky ktere mne osobne potkaly castokrat a přála bych kazdemu aby byly stastné
Marcela|hezký večer přeji,¨
vzpomínám na to už 10 let co dělám ten to krásný kurz a koníček. Před 10ti lety jsem 3.1. 2012 nastoupila na kurz hra na hudební nástroj. Přišla jsem do budovy , a šla jsem do 2 patra kam mě poslala paní která to tam hlídala. Zeptala se mě kam přesně potřebuji a já že bych se chtěla naučit hrát na hudební nástroj. Nabídla mi dva vyučujicí , řekla mi že je tu jeden který učí každé úterý a ten druhý že vyučuje ve čtvrtek. A tak jsem řekla že to zkusím u toho co má úterky.
Poslala mě do 2 patra , dveře 26. Přišla jsem , zaklepala a po vstupu pozdravila a řekla jsem co si přeji. Pan učitel mi řekl - co by jste si přála ? A já že bych se chtěla naučit na hudební nástroj.
A on mi odpověděl - první hodina by Vám mohla začít v 15.30 hod. dnes 3.1.2012 , hodilo by se Vám to ? A tak jsme tedy začali v ten den . Vzpomínám na to každý den , rok co rok. Příští rok 2022 to bude už 10 let co se věnuji hře na klavír , a jsem moc ráda že ten to vyučujicí mě hodně naučil. Že si díky němu už umím přehrát spoustu pěkných krásných skladeb .
Přeji hezký večer a dobrou noc Marcela z Děčína
Pavlína z Plzně|Dobrý večer, máte hlas jako pohádková víla, těším se na pořady s Vámi:) K tématu- v 15 letech jsem začínala brigádu jako průvodkyně v jeskyních. Školení bylo v únoru a můj první pracovní den v červenci.Při první prohlídce jsem zamířila opačným směrem, než jak vedla trasa. Naštěstí jsem si to velmi brzy uvědomila a nějak zaimprovizovala, dobře to dopadlo. Vám, paní Jarko, přeji úspěšný začátek a dovolím si ještě vzpomínku ze školy, že tréma se musí rozdýchat. Mějte se krásně, Pavlína z Plzně.
Lea|Dobrý večer, já si myslím, že nový začátek nastává každý den ráno. Ano, je to takový malý začátek nového dne, ale nikdo neví, co velkého nám přinese. A čím je člověk starší, tím víc si uvědomuje, jak čas nemilosrdně běží. Všechny zdravím, Lea ze Zlína.
František |Pamatuji si že první den v první třídě vedle mě seděl Pepík Novák a plakal jediný.. potom do učiliště na internát jsme museli nastoupit v neděli odveze nás tam podnikový autobus ovšem my jsme si nikdo nevzali žádné jídlo sebou a hladoví jsme až do rána pamatuji si jak jsme večer všichni říkali jaký máme hlad byl tam dobrý kolektiv a několik z nás jsme se sešli potom ještě na vojně
frantisek svaricek|Dobry večer paní Jarko a posluchači N.L.Jako každý jsem prožil těch nových začátků mnoho ten první byl nástup do školy poté do učeni pak svatba potom nástup na vojnu potom do pracovních kolektivů a poté do samostatnému podnikáni všude jsem se musel umět přizpůsobit nikdy mě to nedělalo potíže ještě jednou všechny zdraví František ze židlochovic.
franz|nové začátky ? vezmeme to z té nejdůležitější větve života, kdy člověk nastoupí do zaměstnání,
jste vyštudovaní a jste u prvního zaměstnavatele, ve vás je očekávání něčeho nového, noví lidé se kterými máte pracovat a první výplata, nejprve záloha a cca za týden vyúčtování. je to fajn až do doby, kdy zjistíte, že po vás zaměstnavatel požaduje něco, co se vám příčí, ne že-by jste ten úkol neuměl zvládnout, ale že se příčí vašemu myšlení, logice apod., když zjistíte, že pokud nesplníte, tak dostanete nálepku a je šmitec. poradíte se s starší dobrou duší a je to jasné, v klidu odejdi do jiného zaměstnání, nesděluj prvnímu zaměstnavateli proč odcházíš a kam máš namířeno , ten systém nezměníš. do toku 1989 jsem změnil zaměstnavatele 13 x , bylo zajímavé, že platově jsem si vždy polepšil a po odborné stránce jsem natolik posíl, vzhledem k tomu, že jsem stále pracoval v vyštudovaném oboru, byl jsem znám a vyhledáván
u jednoho zaměstnavatele mne čekala velká budoucnost a postupová kariéra ale mělo to jeden háček, jenom jeden podpis. v tom okamžiku bych se stal jen loutkou na nitkách, slušně jsem odmítl a hledal rychle tu díru, jak se říká, že zedník zanechá , abych prchl, podařilo se.
konečně rok 1989 se mi natolik otevřel, že jsem se stal živnostníkem a mohl jsem si pracovní činnost tvořit jen a jen já samotný
vzhledem k tomu, že jsem si věřil, že něco umím a jsem odborně zdatný a dalo by se říct i komunikatuvní , našel jsem konečně svoji cestu a byl jsem a jsem max spokojený
všem posluchačům říkám, pokud si věříte, nebojte se změn, hlavně se nevracejte a nenechávejte se znásilňovat k čibbosti, která je proti vaši mysli
zdraví vás franz
