Staroměstský orloj měl primárně zobrazovat pohyb těles na obloze

Ke konci 15. století spravoval orloj Mistr Hanuš, který na něm prováděl rozsáhlé úpravy. Dříve se historici domnívali, že orloj také sám vytvořil. Současným správcem Staroměstského orloje je akademický sochař Petr Skála.

Základní struktura významné technické památky zůstává stejná už od středověku. Díky systému strojů lze zajistit pohyb astronomické části - astrolábu i všech dalších součástí orloje. Celkově se stroj skládá asi z 350 částí.

Nahoře na orloji kokrhá zlatý kohout, pod ním se v každou celou od 9 do 21 hodin představují apoštolové. Ve spodní části orloje najdete zlatou kalendářní desku s obrázky měsíců v roce a znameními zvěrokruhu. Dominantou orloje je jeho astronomická část.

Sošky apoštolů|foto: Jolana Nováková

Hlavní stroj orloje pohání tři souosé hřídele přes ozubená kola s různým počtem zubů. Ta nesou tři ukazatele, které ukazují sluneční a hvězdný čas a pohyb Měsíce. Systém táhel na ciferníku přitom posouvá symbol Slunce a měsíční kouli po jejich ručkách. Ukazují polohu Slunce vzhledem k horizontu i ve zvěrokruhu a polohu Měsíce.

Zobrazení pohybu těles na obloze bylo základním úkolem orloje a časomíra byla pouze druhotným, odvozeným prvkem. Pohyb hvězd na astrolábu je tvořen v duchu geocentrismu. Tento názor je opřený o myšlenku, že Země je středem vesmíru a všechna nebeská tělesa, tedy i Slunce a Měsíc, krouží kolem ní.

K apoštolům mohli přibýt Kristus a Jidáš

Na konci druhé světové války byl Staroměstský orloj značně poškozen. Měl prostřelený astronomický ciferník, pokroucený zvířetník, který visel na zbytku své osy, nebo rozpadlou stříšku. Při útoku na Staroměstskou radnici nacisté použili také zápalné střely, což znamenalo těžké poškození uvnitř komory orloje.

Stroj pražského orloje|foto: Jolana Nováková

Vzhledem k tomu, že došlo ke zničení dřevěných figur apoštolů, objevil se názor, že by vnější výzdoba spolu s pohyblivou částí měly být koncipována úplně nově. Podle této verze se k původním 12 apoštolům měly připojit ještě figury Krista a Jidáše, přičemž Kristus měl defilé apoštolů začínat i končit.

Od roku 1976 jsou všechny figury na Staroměstském orloji kopiemi. Originály se nacházejí v Muzeu hlavního města Prahy. „Původní plastiky vyjadřovaly něco jiného,“ říká orlojník Petr Skála, „byly to alegorie nejhorších lidských vlastností, hříchů, a naopak nejkrásnějších lidských ctností. Jejich smysl změnil Vojtěch Sucharda, loutkář a restaurátor. Třeba Závistivci dal loutnu a udělal z něj Rozkošníka. Tady tomu dal do ruky svitek a brk, a jak sám říkal, udělal z něj Písaře. Takového úředníka staroměstského. A tady dole v roce 1966 přeměnil dvě sochy, které byly původně alegorií skromnosti a štědrosti, na Hvězdáře a Kronikáře.“