Tatínek se na stavbě chaty v Poříčí nad Sázavou podílel vlastníma rukama, říká Pavlína Filipovská

František Filipovský měl v Poříčí nad Sázavou, malebné obci, kterou protéká nejen Sázava, ale také Konopišťský potok, několik životních přátel. Jednak starostu obce Josefa Topola a pak také akademického malíře Václava Pavlíka. A ti mu doporučili, aby si v Poříčí postavil chatu. V zátočině Konopišťského potoka. Kousek za vsí v krásné přírodě.

„Tu chatu navrhl architekt Vopršal. A byla to opravdu krása. Měla i dva dekorativní mramorové sloupy, z vyhlášené mračské žuly. A tatínek chtěl při stavbě hrozně moc pomáhat a pořád se těm řemeslníkům pletl pod nohy. Nakonec skončil jako přidavač, který pravdu notně přiložil ruku k dílu,“ usmívá se Pavlína Filipovská.

Při svém pobytu v Poříčí často chodili i na výlety. „Tatínek nebyl prvoplánový turista. On musel mít cíl. Buď stanovil, že se podél potoka dojde na Konopiště, a to bývala dobrodružná cesta, protože bylo třeba několikrát ten potok překonat. Anebo se chodilo na houby. Rostly tam krásné středočeské houby, hlavně klouzky, které jsou vynikající, když se zavaří,“ říká zpěvačka.

A krásné je podle jejích slov i samotné Poříčí nad Sázavou. Nacházejí se v něm například dva památné kostely. „Pod jedním, co stojí dole, šumí řeka Sázava. A nahoře na kopečku stojí starý románský kostel, krásně zachovalý,“ popisuje Pavlína Filipovská.

Později chatu v Poříčí upravili pro celoroční bydlení. „Já tam v podstatě bydlím od chvíle, kdy se mi narodilo první dítě, Pavlínka. Tehdy jsem si řekla, že moje dítě musí vyrůstat v čisté přírodě. A tak jsem tam zůstala. Žila jsem tam trochu jako zálesák, v létě, v zimě,“ vzpomíná.

A jak se její rodině žije v Poříčí nad Sázavou dnes, na jaké chvíle prožité právě tam ráda vzpomíná a jak celou tuto oblast vnímá, se dozvíte při poslechu celého rozhovoru.