Tři kameny nad Loučnou nad Desnou patří k místům s nejkrásnějším výhledem v podhůří Jeseníků
Přemyslovské sedlo, kterým prochází silnička mezi Loučnou nad Desnou a Novými Losinami, je považováno za místo oddělující Jeseníky od jesenického podhůří. Zatímco na severu se tyčí opuštěný vrchol Černé stráně, mnohem zajímavější vrchol najdeme na jeho jižní straně. Jmenuje se Tři kameny a kromě pozoruhodných skal nabízí i překrásný výhled do okolí.
Jak už název napovídá, vrcholek v nadmořské výšce 925 metrů tvoří tři dominantní skalní výstupky, vyrůstající ze suťových svahů porostlých lesem. Zejména směrem do sedla je skála opravdu vysoká, místy dosahuje až téměř třiceti metrů. I díky tomu je výhled na sever opravdu pozoruhodný. Nádherná krajina Přemyslovského sedla zde stoupá k vrcholu Černé stráně, která patří k nejopuštěnějším jesenickým vrcholům. Nevede na něj žádná turistická trasa a výstup je poměrně náročný.
Vpravo od Černé stráně padá terén do údolí řeky Desné, kde se ukrývá Loučná nad Desnou, a za ním se opět zvedá k nejvyšším jesenickým vrcholům. Vidět jsou Dlouhé stráně (1353 m), Mravenečník (1343 m), Petrovy kameny (1446 m) a také nejvyšší hora Moravy a Slezska – Praděd (1491 m).
I pohled nalevo od Černé stráně nabízí pozoruhodná panoramata. Přes údolí říčky Branné, nad níž se tyčí bílá silueta kostela sv. Archanděla Michaela ve stejnojmenné obci, se zvedají nejprve kopce Hanušovické vrchoviny a pak masívu Králického Sněžníku. K vidění je jak samotný Králický Sněžník (1424 m) tak i Podbělka (1308 m) a další vrcholy. Právě pozorování Králického Sněžníku a Pradědu z jednoho místa je poměrně výjimečnou záležitostí.
Na Tři kameny můžete i na kole či na běžkách
Samotné Tři kameny vznikly erozní činností drsného jesenického podnebí. Jedná se o tzv. mrazové sruby tvořené krystalickou břidlicí, místy prorostlou křemenem. Jsou pevné, dostatečně členěné a zájemcům o horolezectví nabízejí silové i technické lezení v kolmých stěnách, převisech a komínech.
Eroze vymodelovala na vrcholu převisy, které působí jako velké kamenné hřiby či kovadliny. Vrchol je přístupný jak pěšky po značených trasách, tak i na kole a v zimě na běžkách. V zimních měsících je však nutné počítat s tím, že skály mohou být kluzké a nebezpečné.
Nejkratší trasa vede po lesní asfaltové cestě vycházející z Přemyslovského sedla, která pak dále pokračuje do Pekařova.
I samotné Přemyslovské sedlo pod skálou stojí za návštěvu. Silnice, která skrz něj prochází, je ovšem průjezdná jenom v létě, v zimě mizí pod závějemi sněhu. Je to významná pramenná oblast. Pod vrcholem sedla v mokřadní dolince pramení Přemyslovský potok. Chráněné území prameniště střeží ojedinělá společenství rašelinných a mokrých luk. Na těch zjara kvetou například ohrožené druhy orchidejí, zejména fialový prstnatec Fuchsův či prstnatec májový. Tato společenstva rostlin jsou unikátní i tím, že se vyskytují v poměrně značné nadmořské výšce a jsou v celém Hrubém Jeseníku ojedinělé.
Od 17. století až do konce II. světové války byla tato lokalita osídlena drobnými zemědělci a řemeslníky. Po vysídlení ale zdejší domy zanikly. Zůstalo jen pár chalup, lyžařské středisko a také krásný kříž, který nechali vztyčit předkové významné podnikatelské rodiny Kleinů, která zde měla své kořeny. Jejich stavební firma se postarala o vybudování velké části železnic v celé rakouské monarchii, provozovala zde velké železárny a podílela se na celkovém rozvoji zdejšího kraje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.