Iveta Brno|Milá paní Janičko dnes má narozeniny váš milý kolega moderátor Karel Sladký vzpomínáme na jeho moderování v lince a přejeme mu všechno nejlepší pevné zdraví
přitel nocni linky| Pani Jano,myslím si že článek p.Janydo tohoto pořadu nepatři ,protože nezvládá jistá pravidla .Děkuji.
Vladka z Rychvaldu|Pěkný poslech všem. Maturita rok 1975, byla pro mne černý zážitek. Matka mi slíbila ušít krásné šaty. Vybrali jsme látku a já namalovala jak si to představuji. Můj návrh neprošel. Matka ušila něco jiného, že střih který vybrala vyzdvihne přednosti a potlačí nedostatky. V šatech jsem se cítila nemožně. Přišel den M. Oblékla jsem si ušité šaty a nejraději bych šla kanály do školy. Maturita na průmyslovce začala odbornými předměty, kde jsem neměla problém - technika mi prostě šla sama. Pak přišla čeština, to už bylo horší. Vytáhla jsem si Čapka. Popletla jsem jeho dramata s romány. Naštěstí to češtinářka zahrála do autu. Kdyz jsem odcházela poslali mne pro ruštinářku. Ta mi pochválila mé šatičky, že je mám hezké. Málem jsem se na místě propadla. Navíc s ruštinou jsem hodně válčila. Vytáhla jsem si nějakého ruského spisovatele. Vsechny jsem měla naučené jako básničku. Tak jsem spustila. Jméno spisovatele správně, ale nějak se mi to popletlo a zbytek byl o úplně jiném. Když jsem skončila všichni v porotě to hodnotili dobře, jen ruštinářka prozradila co se mi povedlo a vyzvala mne k opravě. Ale já měla v hlavě jen temno. Ona věděla, že když mi napoví začátek, že bych zbytek odříkala. Nenapověděla a ze mne nic nevypadlo. Byla z toho nakonec 4 z ruštiny k jinak 1, 2, 2. Tak jsem maturitu udělala. Později jsem se dověděla, že tu 4 mi dala jen na nátlak sboru ona trvala na 5. Na VŠ jsem se dostala a s úspěchem i dokončila.
Martie Konupková|Maturovala jsem v roce 1966, letos v květnu jsme měli sraz po 58 letech od maturity. Je nám 76,77,78 podle toho kdo absolvoval nepovinnou 9.třídu nebo ještě jako já i 1 rok učíliště , než jsem mohla jít na střední školu. Já jsem tedy ta 78. Ale to není důležité na tento sraz se dostavil i jeden náš pan profesor, kterému jsme říkali malý Petr (protože jsme měli ještě jednoho profesora jménem Petr, ktrý už bohužel nežije ale byl větší proto to byl velký Petr). Malému Petru je 91roků a je prostě úžasný. Mnozí z nás přítomných mu jeho vitalitu záviděli. Tento můj příspěvek má být hold právě tomuto p. profesorovi.Jená se o školu Střední zemědělská škola v Bystřici nad Pernštejnem, dnes se ta škola jmenuje jinak ale stále existuje a vychovává zemědělské odborníky.
Eva Pešková|Zdravím všechny posluchače. Od mé maturity uběhlo přes 60 let. Chodila jsem na pedagogickou školu. Vzpomínám si na jednu příhodu při maturitě. Byla jsem dobrá žákyně. Tím chci napsat, že jsem měla dobré známky/ tedy nějaké trojky/a taky chvalitebné. Mezi nimi však vyčnívala jednička z matematiky. Ta mě opravdu bavila. U maturity jsem byla ve skupině s premiantkou třídy, namyšlenou, protivnou spolužačkou. Zatímco mě za matematiku pochválil i ředitel školy, ona v ní úplně plavala a učitel se potil víc než ona. Nakonec při hodnocení jí řekl, že to bylo na trojku, ale vzhledem k výkonům za celé 4 roky jí dává dvojku. Toto její klopýtnutí u maturity jí všichni přáli.
Josef |Pěkný večer. Pan František, který nás ani nezná, si myslí, že my jsme nezvládli život? I za nás mluví velké skutky, není nutné je ale tady vyjmenovavat, i když jsou důležité. Zdravím všechny posluchače i Vas, paní Jani.
Jana|Dobrý večer všem. Nevím, ale je to opravdu nutné, aby denně psali i ti, co k tomu nemají co říct? Já myslím, že občas by si pánové z Židlochovic mohli dát volno a napsat až k tématu. Nemyslím, že každý musí mít maturitu, ale když je dnes takové téma, tak snad se můžeme vyjádřit i my ostatní. Mimochodem, mam taky maturitu, proto píšu. Děkuji.
Helena z Podkrkonoší|Maturity prodělávají vývoj!! Naše 3 vnoučata (1.Mgr z MATFYZu, 2.MVDr.,3.by měl být Mgr.na UPOL), ale každé maturovalo jiným stylem - se stejným průměrem 1 - na gymnáziu v Olomouci. Já jejich pramatka mám maturitu na JEDENÁCTILETCE z M,F.RJ a češtiny!!!! Vytáhla jsem si otázku ORTOEPIE a K.H.MÁCHA !! Průšvih, KHMácha mně vůbec nic neříkalo!!! Češtinářka to pochopila, šla kolem mě otevřít okno a špitla MÁRINKA, MÁJ. STAČILO!! Ona věděla, že Máj znám velmi dobře-div ne zpaměti. Moje předvedená recitace s rozborem, přivedla předsedu komise skoro k slzám. Náš taťka (narozen 1908) maturoval na REÁLCE. Podmínka volitelného předmětu byla,že poslední klasifikace byla za 3. Taťka chtěl maturovat z FRANCOUZŠTINY a dalo mu moc práce, aby se zhoršil na tu 3. Jiní se museli snažit, aby se vůbec k maturitě dostali, někdo se musel zhoršit. JAN ÁMOS zhodnotil vzdělávání: ŠKOLA TI UKÁŽE CESTU, JÍT UŽ MUSÍŠ SÁM !!! Tak studentstvu přejeme ŠŤASTNOU CESTU!!!
Jarda z taxíku|Dobrý večer. Maturitní zkoušku jsem složil až po vojně a to dálkově při zaměstnání, kdy mně bylo nabídnuto místo mistra odborného výcviku na hornickém učilišti. Ve studiu jsem pak pokračoval na Vokovické Sorboně. Tohoto vysokoškolského titulu si velice vážím. Moji spolužáci, jako třeba Miroslav Štěpán nebo Vasil Mohorita se stali mými dlouholetými přáteli. Dobrou noc všem přeje Jarda.
Ladislav z Olomouce|Posílám všem bdícím pozdrav z metropole Hané. Protože děti už maturovali před mnoha lety a vnoučata mám malé a budou moci maturovat tak za 10let, zavzpomínám si na svoji maturitu v roce 1967. Když to porovnám se současnými maturitami, tak vše se dělalo ručně o nějakém počítači jsme si mohli jenom zdát. Za nás to bylo hlavně o učení a nikdo se s námi nebavil jestli chceme maturiku z matematiky, ta byla povinná stejně jako ruština. nevybírali jsme na maturitní večírek, vystačili jsme se stovkou od rodičů, ostatní třídy jsme prošli s harmonikou, ale nikdo nic nevybíral jako příspěvek na maturitu, což probíhá v současnosti spíše jako forma žebroty. Naučili jsme se toho dost a ještě dnes jsem to mohl využít při TV vědomostních soutěžích. To, že mohu si v každém obchodě zpočítat nákup také není k zahození.Dokladem, toho, že nám bylo dobře, svědčí 80% účasti na pravidelných setkáních. škoda, že nám není 18, teď s těmi životními zkušenostmi by nám bylo hej. Zdravím lidi nočnolinkové a ještě chvíli bděte ať nic nepromeškáte....
Jana|Vítám všechny linkaře a zvláště vás, p. Jano. Téma je výborné, vzdělání patří k životu, aspoň já jsem vyrůstala v rodině, kde se na to dbalo. Rodiče měli Obchodní akademii a počítalo se s tím, že já budu účetní na šachtě, takže přišhláška šla na SEŠ Orlová, kam mě, dnes říkám chvála Bohu, nevzali. Tak jsem šla na gymnázium a to byla moje výhra. První ročník mi dal zabrat proto, že jsem se neuměla učit, na ZŠ mi to stačilo jen z hodin. Ale ničeho nelituji, na gymnaziální léta vzpomínám raději než na základku. V 70. letech to profesoři neměli jednoduché, někteří byli odejiti z politických důvodů, ale byli jsme mladí a to je vždy krásné. Maturovala jsem z českého a ruského jazyka, z dějepisu - to bylo povinné, byli jsme na humanitní větvi a vybrala jsem si francouzštinu. To jsem využila při svých cestách do Francie. Vše za 1, jen z ČJ za 2, ale cítila jsem za tím profesorku, zaškatulkovala si mě a basta, dnes je to paní asi 90letá. Maturita proběhla v pohodě, nikdo mě nekoupal a ráda na to vzpomínám. Pak jsem šla do toho terciálního vzdělávání, nechci tady vše odhalovat, ale tohle byla moje nejlepší studentská léta. Státnic jsem udělala několik, studovala jsem historii, takže státnice z československých a světových dějin, z ruského jazyka, ze zeměpisu, z geologie, z psychologie ... no já už nevím z čeho. Bylo dobré to dostat do "hlavy" a jestli bude někdo tvrdit, že dnešní studenti to mají horší, tak oponuji. Neměli jsme počítače, vysedávali jsme po studovnách, žádné kopírky, málo učebnic, vše jsme si museli vypisovat a to byly nesčetné hodiny, což by dnešní studenti asi nechápali. Nemám však pocit, že bych svůj diplom dostala "zadarmo", vše bylo poctivě zaslouženo, vědecká knihovna byla skoro mým druhým domovem, přesto jsem ráda, že jsem tím prošla. Tak s pozdravem "Gaudeamus igitur, iuvenés dum sumus..." zdraví všechny Jana. P. S. P. Jano, poprosím o nějakou Vaši písničku, ano? Díky. J.
YVETA|
Zdravím Vás, paní Janičko i všechny Nespavce. Před chvílí jsem se vrátila z oslavy maturity svého vnuka, což mne vrátilo ve vzpomínkách o víc jak půl století zpátky. Dnešní maturanti dostali svá vysvědčení slavnostně za přítomnosti zástupců školy a příbuzných maturantů. Celý ceremoniál připomínal předání vysokoškolských diplomů. Nám vysvědčení předali ve třídě za přítomnosti ředitele a třídního učitele. Žádné oslavy. Ty jsme si připravili sami. Sešli jsme se v jedné restauraci, kam jsme pozvali i vyučující, ale mnozí se omluvili. Dodnes vzpomínám na maturitní zkoušku z matematiky, kdy jsem celý příklad dopočítala do momentu, že bylo potřeba už jen použít „kupecké počty“, jak to můj profesor matematiky nazval. Tenkrát do mne šťouch a sykl, nech toho, než to …(nepublikovatelné). Večer se mi pak přišel omluvit, prý „slečno, omlouvám se za svůj výraz … , ale já viděl jak jste nervózní a jste schopná spočítat, že 1+1 je 5. Měl pravdu. S láskou na něj dodnes vzpomínám. Přeji všem maturantům, aby po ukončení této životní etapy dokázali vykročit do té další tou správnou nohou a našli životní cestu, ve které budou úspěšní, bude je těšit a bavit. Hodné štěstí v životě a dobrou noc.
Jitka|Hezký večer paní Jano, Vám i posluchačům. Maturita, tak to byla jedna velká kapitola mého života. Byla plná zvratů, problémů, ale nakonec vše dobře dopadlo. Když jsem vycházela základní školu se čtyřmi dvojkami, nikam jsem se nedostala, protože moje rodiče nevstoupili do JZD. Kamarád mého taťky mi dopomohl do učení na pánskou krejčovou. Pak jsem pracovala v krejčovství, již několik let jako vedoucí. V mých 37 letech otevřeli v Liberci Textilní průmyslovku a mě napadlo, že bych si mohla udělat maturitu. Udělala jsem si rozdílové zkoušky a studovala večerně. Bylo to velmi náročné. V práci jsem musela vše stihnout,. Děvčata musela mít vždy připravenou práci, takže jsem mnohdy nastavovala noc. Děti už byly dost velké a pomáhala mi mamka.Nakonec jsem došla k té maturitě. Z českého jazyka jsem měla úvahu- O přírodě, což bylo výborné a Karla Čapka Volitelný předmět byla matematika nebo chemie, vybrala jsem chemii. Matematika mi moc nešla. Ruštinu jsem se moc neučila, domluvili jsme se, že se ji nikdo nebude učit, neměli jsme rádi soudružku učitelku. Známky čeština 1, chemie 2, ruština 4, Odborné 1, Musím říci, že mi po profesní stránce ta škola mnoho nedala, protože byla zaměřená na seriovou výrobu, ale já jsem měla radost, že jsme to v tomhle věku dokázala a také na to dnes ráda vzpomínám. Všem přejí dobrou noc a hezké vzpomínání. Jitka z Podještědí Vás paní Jano moc zdravím a prosím Vaši písníčku, mám je moc ráda. Děkují.
PAVEL ZE ŽIDLOCHOVIC|Dobrý večer, k tématu sice nemám co říct, ale obracím se na Vás Jani s dotazem ohledně Vaší kolegyně z NL Lucie Hostačné, dlouho jsme ji v NL neslyšeli, bude ji ještě moderovat? Díky Pavel.
frantisek svaricek|Dobry veder p.Janicko a posl.N.L.Ne jen maturita ve skole,ale dulezita je maturita jak jsme zvladli nas zivot.To by mohlo par obcanu potvrdit,Jeste jednou vsechny zdravi FRANTISEK ze ZIDLOCHOVIC.
